17. - 23. dubna 2006
Tradičně rušný týden začal ještě s velikonočním nádechem. Dopoledne byl po areálu základen slyšet ženský křik a v rukou mužů byly k vidění roztodivné varianty na naše tradiční pomlázky.
Od minulého týdne jsme se sice snažili našim zahraničním kolegům vysvětlit důvod tradičního „vyšlehání“, přesto nad tím opět kroutili hlavou. Do oběda bylo ale po křiku a vášně se zklidnily. Všechny proutky a klacíky skončily v koších a všichni jsme se už naplno vrátili k práci.
I tento týden probíhala operace Foxtrot, které se účastnila i naše záložní rota z Jinců. Bylo příjemné vidět po třech měsících nové tváře mezi námi. Někteří z nás se viděli po delší době i s kolegy a přáteli z útvaru. Tak trochu to ale narušilo naši rutinu a my jsme se zase ocitli v situaci jako na začátku mise, kdy jsme se navzájem ještě neznali. Bylo zajímavé pozorovat naše kolegy při práci. Vzpomněli jsme si na vlastní začátky v našem novém nasazení. Koncem týdne záložní rota odletěla zpátky do České republiky. Operace Foxtrot proběhla úspěšně a asi ani my, ani záložní rota na ní asi hned tak nezapomeneme. Bylo to opravdu namáhavých čtrnáct dnů.
V pátek, jako na zavolanou, se konala na základně Camp Ville kulturní akce Balkánská noc. Bylo to dlouho připravované představení albánské a srbské kultury s hudbou, zpěvy, tancem a tradičními kroji pro vojáky na velitelství uskupení Střed. Přes prvopočáteční naše rozpaky, i samotných účinkujících, se večer opravdu vydařil. Veselá a uvolněná nálada byla přesně to, co jsme všichni potřebovali. Nakonec, při posledním tanečním vystoupení, jsme se všichni nechali strhnout chytlavou balkánskou hudbou a roztančili se v jednom velkém kole. Za ruce se tu drželi a tančili vedle sebe Albánci, Srbové a vojáci. Snad je to znamení lepších zítřků.
por. Magdalena Dvořáková
