22. - 28. května 2006
Dvacátý týden naší mise v Kosovu byl slunečný. Takový asi bude i zbytek naší mise. Byl nevídaně pracovní a utíkal snad ještě rychleji než všechny předchozí týdny. Do konce naší mise totiž zbývá jen - možná pro někoho „ještě“ - deset týdnů. Někteří z nás se pravděpodobně dostanou domů i dříve, ale skutečné předání velení dalšímu kontingentu a změna kompetence velení nad úkolovým uskupením Střed proběhne přesně za těch zmíněných deset týdnů. Takže máme za sebou již dvě třetiny naší služby. Asi proto nám čas utíká stále rychleji.
Hlavními událostmi tohoto týdne byly návštěva zástupce náčelníka Generálního štábu a ředitele Společného operačního centra MO generálmajora Emila Pupiše a dlouho plánované cvičení záchranných sborů Mascal, které proběhlo v pátek. Generál Pupiš s námi strávil celkem tři dny a během nich se seznámil s naší činností jak na základně Šajkovac, tak i na velitelství uskupení Střed na základně Camp Ville. Generál Pupiš projel i prostor naší odpovědnosti. Našel si i čas promluvit si s vojáky na velitelství uskupení. Diskutovalo se o tom, jak se nám daří v misi a co je ještě třeba zdokonalit. Vzhledem k tomu, že se stáváme „mazáky“, ptal se generál i jaké máme připomínky k naší přípravě do mise a co by bylo vhodné vylepšit v přípravě a výcviku dalšího, devátého, kontingentu do mise.
V pátek kolem sedmé hodiny ranní se na odlehlé komunikaci za švédskou základnou Camp Victoria opět ozval signál „Excercise, excercise, there was an accident …“. Mascal, cvičení zásahových jednotek uskupení Střed, bylo dalším testem naší připravenosti a schopnosti rychlé reakce v případě nutného zásahu s možným větším počtem zraněných. Ve srovnání s předchozím cvičením tohoto druhu – Blue Light I a II, bylo toto cvičení mnohem náročnější a rozsáhlejší. Tématem byla havárie autobusu s téměř čtyřiceti různě zraněnými vojáky KFOR. Hlavním úkolem cvičení bylo procvičit řízení, kontrolu a komunikaci jednotek záchranných týmů. Kladen byl důraz na reálnost situace. Všichni „herci“ dokonale imitovali svá zranění, od šoku až po ztrátu života.
por. Magdalena Dvořáková
