19. - 25. června 2006
Procházíme nyní zvláštním obdobím. Do konce naší mise nám zbývá zhruba měsíc. Někomu dokonce již jen dva týdny. Na jedné straně začínáme pociťovat blížící se návrat domů a s ním i lehkou cestovní horečku. Na druhé straně cítíme stále tlak povinností, který na nás kladou plánované operace, další cvičení a přípravy odjezdu kontingentu a vlastně i naše běžná denní práce.
Všichni nedočkavě zjišťujeme termíny svých odletů a kontejnerování a přemýšlíme, co na poslední chvíli koupit manželkám a dětem za dárek z Kosova. Moc toho tady na výběr není, ale za to jejich půlroční trpělivé čekání, by bylo vhodné alespoň nějakou drobnost přivést, kromě té hromady špinavého zeleného prádla a naší maličkosti.
Samozřejmě to není naše jediná starost. Život zde v Kosovu jde stále dál. A půjde i po našem odjezdu. Tento týden jsme se zúčastnili další „Cross Boundary Operation“, která se jmenovala „Osamělý tulák“ („Lone Ranger“). Operace probíhala na území úkolového uskupení Východ, které patří do podřízenosti amerického velení. Tentokrát nebyly žádné problémy v komunikaci. Obě zúčastněné strany ovládaly anglický jazyk dobře. Neslyšeli jsme žádné francouzské či německé přízvuky, které by komplikovaly dohovor po vysílačkách, ale pouze čistou texaskou angličtinu.
Operace proběhla úspěšně a náš úkol byl splněn na výbornou. Jeden z úkolů „hostitelské“ strany bylo i logistické zajištění našich jednotek. Pouze zde se vyskytly problémy. Šlo o zajištění sprch v našich provizorních táborech. Někdo by se řekl, že jde o drobnost, ale po celodenním nedobrovolném slunění ve čtyřicetistupňových vedrech se z „drobnosti“ stala důležitá součást našeho přežití. Ale i to se nakonec, s menším zpožděním, podařilo vyřešit. A tak se večer mohli naši vojáci osprchovat báječně studenou vodou. Jak málo někdy stačí ke štěstí.
Více jak týden s námi strávil televizní štáb České televize s jejím redaktorem Karlem Rožánkem. Tříčlenný tým s námi byl snad všude, kde se běžně pohybujeme. Navštívili všechny naše základny. Šli s námi na patrolu a zúčastnili se i naší výuky o minovém nebezpečí. Byli i v „terénu“, kde se ptali místních lidí na jejich život v Kosovu a jak vidí svou budoucnost po vyřešení statutu Kosova. V sobotu, zahlceni novými informacemi a skvělými reportážemi, odjeli zpět do České republiky.
V sobotu odpoledne, po horkém a pracovním týdnu, naši vojáci ze základny Camp Ville v Lipljanu uspořádali přátelský fotbalový zápas s místní policií (KPS). Sice jsme prohráli 3:4, ale aspoň jsme se příjemně odreagovali a pro místní obyvatele to byla zajímavá podívaná. Hřiště evidentně bylo používano již delší dobu k jiným účelům. Bylo doslova zasypáno koňskými koblížky a jejich původci se volně procházeli okolo. To ale pouze přispělo k atraktivnosti hry, kdy hráči museli nejen sledovat míč a protihráče, ale také koukat kam šlapou.
por. Magdalena Dvořáková
