Seznam letců RAF, kteří odešli do SSSR

jméno	čís. RAF	datum odchodu padli
BALA Jaroslav	62562	31/10/44
BEINHAUER Karel	67957	31/10/44
BOROVEC Rudolf	81885	01/02/44 - † 09/11/44
FAJTL František DFC	82554	01/02/44
HEJZLAR Josef	787259	31/10/44
HLUČKA Stanislav	787058	31/01/44
HUSMAN Richard	787319	31/10/44
HRUŠKA Antonín	82521	03/03/45
CHÁBERA František	115117	01/02/44
IVANIČ Ludevít	788029	31/10/44
JANŠTA Karel	102553	31/03/45
JUCHELKA Karel	60872	31/10/44
KLÁN Jan	83228	01/02/44
KOCFELDA Pavel	149254	31/01/44
KRŮŤA František	158014	31/01/44
KUDRNKA Eduard, MUDr.	162528	19/03/45
LOUCKÝ František	787437	31/01/44
MARGOLIUS Josef	787034	31/10/44
MOTYČKA Tomáš	156826	31/01/44 - † 15/10/44
MRÁZ Bohuslav	787603	31/01/44 - † 07/10/44
MUROŇ Josef	60605	31/10/44
NAVRÁTIL Antonín	81897	31/10/44
REJTHAR Stanislav	82570	01/02/44
ROSÍK Vítězslav	85215	03/03/45
RYPL František	81900	15/08/44
ŘEZNÍČEK Jiří	159266	31/01/44
ŘEHÁK Josef	788028	31/10/44
SEHNAL Jiří	112322	01/02/44
SKOPAL Jan	788208	31/01/44
SLÍPKA Hugo	124204	31/10/44
STEHLÍK Josef	104693	01/02/44
STUDENÝ Jaroslav	82577	31/10/44
ŠROM Leopold	159847	31/01/44
ŠTIČKA František	158966	31/01/44
ŠTRÉGL Josef	82576	15/08/44
TOCAUER Stanislav	788044	31/01/44
VACULÍK František	787378	31/01/44 - † 20/09/44
VALOUŠEK Ladislav	787597	31/01/44
VENDL Antonín	787685	31/01/44
VYSLOUŽIL Josef	787372	31/10/44

K vytvoření seznamu byly použity materiály VHA: Index propuštěných z RAF 318/C III-3b/1/123 a tzv. prezentační kartičky z oddělení MO pečujícího o naplnění zákona 255/46 sb.

John Sigmund uvádí ve svém seznamu navíc jména:
KRUPICA Rupert - 788225
PARDUS Josef - 787366

Vzápětí po podpisu československo-sovětské smlouvy začala mezi čs. letci, umístěnými na jednotlivých britských leteckých základnách, proskakovat zpráva o tom, že určitá část z nich bude přemístěna do Sovětského svazu.
Zpráva byla pravdivá, vycházela totiž z jednání, která vedl dr. Beneš se sovětskými představiteli a Inspektorát čs. letectva i MNO začínaly ještě v roce 1943 činit první přípravy. Rozhodující slovo však mělo Air ministry, neboč vyčlenění jakéhokoliv počtu letců ze svazku RAF patřilo výhradně do jeho kompetencí.
Také Moskva dala o sobě znát, když na první seznam asi čtyřiceti vybraných pilotů reagovala tak, že polovině z nich odmítla z důvodů jejich protikomunistického smýšlení vydat vstupní víza. Znamenalo to určitou revizi, ale zároveň to mělo být výzvou i varováním. Tímto kádrováním museli naši letci projít díky síti agentů NKVD, kteří nesporně sloužili nejen v sovětských zpravodajských službách a v moskevské centrále, ale přirozeně i ve Svobodově východní čs. armádě.
Počátek roku 1944 byl ve znamení pečlivého výběru jednadvaceti čs. letců, kteří dne 31. ledna odjeli z letecké základny čs. 134 Airfeldu do skotského přístavu Glasgow, z něhož vypluli dne 21. února lodí Reina del Pacifico přes Gibraltar
na Středozemní moře a zamířili k Suezskému průplavu. Výběrem skupiny pověřili Britové Group Captaina Josefa Dudu,
velitele stíhacího letectva na Fighter Command. Po schválení Inspektorátem čs. letectva a MNO byl jejím velením pověřen škpt. let. František Fajtl.
Po čtrnáctidenní plavbě vstoupila čs. letecká jednotka v Suezu na pevninu, pokračovala vlakem do Teheránu a odtud se počátkem dubna ve dvou částech letecky přesunula do Moskvy.
Dne 3. května 1944 vznikla v Ivanově první československá letecká jednotka v SSSR. Po přecvičení na sovětské bojové technice byli čs. letci v krátké době připraveni k nasazení na sovětsko-německé frontě.
(Podle knihy M. Z. Dudy Agónie svědomí, str. 259-260)