Radar představuje pro vojenské letouny velké nebezpečí odhalení, a proto konstruktéři hledali a stále hledají účinné způsoby, jak před ním letadla „ukrýt“. V roce 1988 se v tisku objevily první fotografie americké stíhačky F-117 Nighthawk, která byla označována jako letoun typu stealth. Pohled na ni byl opravdu šokující: její tvar byl hrozivý, vypadala jako černá nestvůra ze sci-fi filmu nebo záhadné UFO. Technologií stealth se vyznačuje také nejdražší letadlo světa, americký bombardér B-2 Spirit.
 
Anglický výraz „stealth“ můžeme přeložit jako tajný, tajně jednající, nepozorovaný, neviditelný. Konstrukce letadel a lodí typu stealth má především výrazně zmenšit možnost jejich odhalení radarem. Na rozdíl od aerodynamických tvarů běžných letadel se její povrch skládá ze zdánlivé změti rovných ploch, panelů, trojúhelníků a mnohoúhelníků. Jejich zvláštní uspořádání a tvar má odrážet radarový signál tak, aby se rozptyloval do stran a nevracel se zpět k anténě radaru. Další ochranou před odhalením je speciální nátěr, který snižuje odrazivost a naopak zvyšuje pohlcování radarových vln.

Stealth bombardér B-2 Spirit

Stealth stíhačka F-117 Nighthawk

Experimentální loď, využívající technologii „stealth“

---

Chránit letadla před radarovým odhalením se snažili konstruktéři už během 2. světové války. Například v Německu se uvažovalo o stíhačkách vyrobených převážně ze dřeva, od kterého by se radarové vlny téměř neodrážely. Spojenecká letadla při hromadných náletech na Německo zase shazovala obrovské množství malých hliníkových proužků. Radarové vlny se od nich odrážely a obsluha německých radarů nemohla přesně určit, jestli se jedná o skutečná letadla, nebo jen o klamné cíle.

---

Úvodní str.

Obsah