Mikrovlny se dají použít nejen k vaření, ale i k vysušování vlhkých materiálů v průmyslu (textil, kůže, dřevo, chemikálie) a vlhkého zdiva ve stavebnictví. Hlavní podmínkou je, podobně jako při vaření v mikrovlnné troubě, aby vysušované materiály neobsahovaly kovové součásti. Ty by se působením mikrovln zahřály a mohly by poškodit vysušovaný předmět. Při sušením běžným zahříváním teplo zvolna postupuje z povrchu dovnitř a vlhkost naopak zevnitř na povrch. Mikrovlny působí současně v celém objemu a proto je uvolňování vlhkosti rychlejší. Na fotografii je sušicí mikrovlnná komora pro průmyslové použití.
V roce 2002 postihly naši zemi velké záplavy, při nichž byly zaplaveny i archivy a knihovny. K sušení tak velkého množství knih a dokumentů se začaly používat i mikrovlny. Problém však nastal u knih, které měly například kovové sponky – ty by se běžným postupem rozžhavily a poškodily by papír. Řešení nalezli vědci z pražského Ústavu chemických procesů: vytvořili zvláštní filtry, které propustily ke knihám jen nezbytně nutné množství mikrovln. V jejich sušicí komoře byly mikrovlnami zachráněny tisíce knih.
 
Mikrovlnami se může zahřát i živý organismus a tak se vysokou teplotou dají likvidovat plísně, dřevokazné houby, červotoče nebo desinfikovat. Tato metoda úspěšně slouží například restaurátorům a archivářům.
 
Jiná aplikace mikrovln vznikla pro potřeby uměleckých sklářů, kteří potřebovali pec pro tavení malého množství skloviny. Pražští chemici vynalezli způsob, jak mikrovlnami tavit sklo, i když v běžné mikrovlnce se skleněné nádoby vůbec neohřívají. Problém vyřešili tak, že se nejprve mikrovlnná energie soustředí do jednoho bodu, kde dojde k lokálnímu zahřátí. Horké sklo už mikrovlny pohlcuje, takže další tavení se rychle rozšíří do celého objemu.
 

---

Úvodní str.

Obsah