Informace o Pomníku československých legionářů

Pomník Josefa Mařatky „Praha svým vítězným synům“ je nejznámějším pomníkem věnovaným tradici a odkazu československých legií a je naprosto ojedinělý jak svojí koncepcí, tak uměleckým ztvárněním tématu.

Jeho střed tvoří šestnáct metrů vysoký žulový obelisk, kolem něhož jsou rozestavěny postavy sedmi legionářů, čtyř francouzských, dvou ruských a jednoho italského, v různých bojových pozicích – jeden se chystá k výpadu, druhý vrhá granát, další troubí k útoku. V centru stojí francouzský legionář s praporem, který zdobí prostá žena – symbol Prahy – lipovou ratolestí. Žerď praporu ukazuje na Dykovy verše:

„Opustíš-li mne,

nezahynu,

Opustíš-li mne,

zahyneš.“

Pomník připomíná odvahu, neokázalé vlastenectví a statečnost československých legionářů. Vybudování národní armády se stalo hlavním úkolem exilových politiků soustředěných v Českém komitétu zahraničním a od roku 1916 v Československé národní radě (zejména T. G. Masaryka, E. Beneše a M. R. Štefánika).

T. G. Masaryk v prosinci roku 1918 oprávněně prohlásil: „Naše vojsko, bojující na třech frontách, vybojovalo nám naši svobodu. Historie naší zahraniční akce a zejména našeho vojska, jeho bojů a hrdinství, historie sibiřské anabáze – to všechno bude bohatou výchovnou epopejí pro naše budoucí generace.“

Čs. legionáři po návratu do vlasti se zbraní v ruce hájili existenci nového státu během válečných konfliktů na Těšínsku v lednu 1919 a na Slovensku o několik měsíců později. Řada z nich pokračovala ve slavných tradicích legií a nesmířila se ani s okupací republiky v roce 1939, ani s převzetím moci komunisty v roce 1948 a aktivně se zapojila do II. a III. čs. odboje.

Na odkaz legií, že svobodu, samostatnost, demokracii a humanitu je nutno hájit i se zbraní v ruce navázaly akce českých vojáků při válce v Zálivu a mírových misích na území bývalé Jugoslávie. Armáda České republiky se hrdě hlásí k tradici legií i odkazu 28. října 1918, který přinesl novodobou státní samostatnost pro Čechy a Slováky.

Pomník československých legionářů byl odhalen 28. října 1932. Za okupace jej zničili nacisté. Znovu mohl být odhalen až 28. října 1998.

PhDr. Jaroslav Láník, Vojenský historický ústav Praha