Hrdinství je nenápadné a skromné

V pondělí 5. května 2008 předala ministryně obrany Vlasta Parkanová Záslužný kříž III. stupně Otakaru Rambouskovi.

„Je to už asi čtvrtý nebo pátý metál, který jsem za druhý odboj dostal. Já je nepočítám. A ani nenosím. Je to pro mě ale pocta, vystavím si tuhle medaili do vitríny k těm dalším,“ prohlásil se skromným úsměvem „agent – chodec“, jak je také Otakar Rambousek mezi přáteli v Konfederaci politických vězňů známý.

Na jeho slova zareagovala ministryně obrany: „Na první pohled je patrné, že pravé hrdinství je nenápadné a skromné. Tito lidé na vyznamenání nečekají. Ale pokud je máme, měli bychom jim dát najevo svoji úctu a o jejich činech mluvit.“

 

Otakar Rambousek se narodil v roce 1923 v Praze. Když nacisté obsadili Československo, odvlekli schopné lidi na práci do říše. Mezi nimi i Otu Rambouska. V roce 1944 se domů vrátil ze zdravotních důvodů.

Na jaře 1945 se dvaadvacetiletý Rambousek přidal k ilegální odbojové skupině „František“. Jejich první akcí bylo sypání ocelových ježků na silnice u Prahy. To bylo 4. května 1945. „Hned druhý den vypuklo povstání. Volali o pomoc a my jsme šli na rozhlas,“ zavzpomínal Otakar Rambousek.

Svoji odvahu prokázal i ve druhé polovině čtyřicátých let, kdy pracoval pro americké zpravodajské služby jako agent chodec. Celkem čtrnáctkrát přešel přes hranici mezi Východem a Západem, aby přenesl dokumenty a kontaktoval důležité spojky. V roce 1949 byl zatčen a odsouzen na doživotí. Odseděl si čtrnáct let. V šedesátých letech zakládal sdružení politických vězňů K231 a po roce 1968 emigroval. V roce 1990 se vrátil do republiky.

Při příležitosti udělení Záslužného kříže Otakar Rambousek krátce zavzpomínal na úskalí, která služba agenta tehdy přinášela. „V druhém odboji nás bylo hodně. Každý měl svoji bezpečnou cestu přes hranice. Předpokládalo to dokonalou znalost terénu. Nejlepší „agentská hodina“ byla v noci mezi čtvrtou a pátou. Nejvíc jsem si přál, abych nikoho nepotkal. Nakonec mě zatkli na základě udání.“