Vojenská zdravotnická služba

Vojenská zdravotnická služba je určena ke komplexnímu zdravotnickému zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.

Hlavní úkoly vojenského zdravotnictví:
- na základě nejnovějších vědeckých poznatků zajišťuje kvalitní léčebnou i preventivní péči s cílem dosáhnout maximální ochrany zdraví vojáků a vytvořit jim optimální podmínky pro zdravý způsob života a výcviku
- Vychovává a všestranně připravuje vojenský zdravotnický personál pro plnění úkolů v míru i za války a odpovídá za vyškolení vojsk k poskytování pomoci
- organizuje realizaci všech ostatních zdravotnických opatření - zejména na úseku protiepidemického zabezpečení, posuzování schopnosti k vojenské službě a zásobování zdravotnickým materiálem a technikou
- zajišťuje připravenost vojenského zdravotnictví k plnění úkolů při řešení krizových situací a k plnému rozvinutí sil a prostředků zdravotnické služby
- řídí a organizuje veterinární zabezpečení v AČR

V organizaci Armády ČR je vojenské zdravotnictví podpůrnou složkou přímo podřízenou náčelníkovi Generálního štábu AČR a plní úkoly jako samostatný druh vojska. Nejvyšším stupněm velení a řízení v systému poskytování zdravotní péče v českých ozbrojených silách je Sekce vojenského zdravotnictví GŠ. Primární lékařská péče (posádkové ošetřovny) je organizována na teritoriálním principu, v přímé podřízenosti Velitelství vojskové zdravotnické služby v Hradci Králové. Dnešní vojenské zdravotnictví vytváří takovou organizační strukturu, která bude schopna nejen plnit úkoly zdravotnického zabezpečení vojsk AČR, ale v případě naléhavé potřeby také posílit zdravotnickou infrastrukturu státu. Jde především o pomoc při vzniku krizových situací, jakými jsou ekologické katastrofy, povodně, požáry, velké havárie v dopravě nebo v průmyslu a podobně.

Zdrojem cenných zkušeností se stala účast zdravotnické služby AČR na mírových operacích organizovaných mezinárodním společenstvím. Součinnost s ostatními armádami Severoatlantické aliance přispěla nejen k prohloubení vzájemných kontaktů a porozumění, ale především k jasnější představě, jak účinněji řešit celý komplex opatření spojených s interoperabilitou. Působení českého zdravotnického personálu v operacích Pouštní bouře, UNPROFOR, UNCRO, UNTAES, IFOR, SFOR a KFOR na území bývalé Jugoslávie a humanitární pomoc, kterou vojenská zdravotnická zařízení poskytovala v Albánii a v Turecku, byla vysoce oceněna vyššími mezinárodními vojenskými velitelstvími, orgány OSN i pracovníky Červeného kříže.

V současné době stojí vojenské zdravotnictví AČR před úkoly vyplývajícími z členství České republiky v NATO. Hlavní pozornost bude soustředěna na opatření vytvářející odpovídající podmínky pro zdravotnické zabezpečení jak vlastních sil, tak i spojeneckých vojsk, včetně zajištění zdravotnických odsunů a hospitalizace raněných a nemocných. Cílem konkrétních opatření je zabezpečit vzájemnou návaznost struktury i činnost zdravotnických útvarů a zařízení mezi AČR a ostatními armádami států Severoatlantické aliance. Proces zavádění standardů NATO do českých vojenských předpisů probíhá tak, aby bylo dosaženo plné shody v užívaných léčebných postupech i v náplni výcviku zdravotnického personálu.

V tomto směru půjde v budoucnu zejména o zcela nové uspořádání chirurgických týmů polních nemocnic. Připravována je také výstavba jednotek leteckého zdravotnického odsunu. V oblasti vlastní struktury vojenského zdravotnictví bude nově vytvořen pouze jediný zdravotnický útvar - 7. zdravotnický prapor. Předpokládá se i další snížení počtu ostatních vojenských zdravotnických zařízení. Zároveň bude postupně, v rámci ekonomických možností AČR, modernizována jejich zdravotnická technika a přístrojové vybavení.

Ústřední vojenská nemocnice Praha