Je třeba vést boj o srdce a mysl afghánských lidí

V prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se v úterý 21. dubna 2009 konala konference pod názvem "Afghánistán: Mission Impossible?".

Ta se zabývala především aktuálními pohledy na současnost i budoucnost mise v Afghánistánu a zapojením České republiky do mezinárodního společenství, které působí v této zemi. Konferenci spolupořádali místopředsedkyně vlády a ministryně obrany Vlasta Parkanová a předsedové zahraničního výboru a výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Jan Hamáček a Jan Vidím.

Diskuse v rámci tří tematických panelů se účastnili čeští i zahraniční experti na bezpečnostní problematiku a vojenští i civilní odborníci se zkušenostmi z afghánské mise, kteří hovořili o současnosti i budoucnosti Afghánistánu a o možném dalším zapojení ČR do stabilizace a rekonstrukce země. Konference se také zúčastnil afghánský velvyslanec v Praze Mohammed Kacem Fazzely. Přítomni byli rovněž první náměstek ministryně obrany Martin Barták, náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Vlastimil Picek a velitelé českých vojenských kontingentů i pracovníci Ministerstva zahraničních věcí, kteří se nedávno vrátili z Afghánistánu.

Jak uvedla moderátorka prvního – vojenského panelu ministryně Vlasta Parkanová, název konference byl záměrně vybrán trochu provokativně a s otazníkem. Název prvního diskusního panelu zněl: Vojenské operace – Čeho je možné dosáhnout?, a v jeho rámci první vystoupení patřilo plukovníkovi Hans-Dietrovi Jandreymu, zástupci náčelníka štábu J5, z velitelství NATO v belgickém Monsu. Ten se soustředil na seznámení účastníků konference s vojenskou přítomností v Afghánistánu, tedy nasazením mezinárodních sil ISAF. Pokoušel se najít odpověď na otázky typu zda vyhráváme, či prohráváme, jak si vlastně ISAF vede, jaké jsou klíčové vojenské úkoly a další.  Zamýšlel se také nad tím jak bránit výsledky rekonstrukce země před bojovníky Talibánu.

„Čím dál více lidí si uvědomuje, že je potřeba vyváženějšího úsilí v celém spektru afghánské státní správy, nejen v bezpečnosti, ale i dalších oblastech. Nic méně, chceme-li se v budoucnu stáhnout z Afghánistánu, musíme se zaměřit na budování afghánských bezpečnostních sil, aby si svou bezpečnost mohli řešit sami. Předpokládáme, že zúčastněné země v operaci budou více zaměňovat vojáky za poradní týmy zaměřené nejen na bezpečnostní ale i hospodářskou oblast,“ uvedl plukovník Jandrey. Zmínil se také o roli ISAF, jehož vojáci přímo nezasahují proti obchodníkům s narkotiky, ale pomáhají koordinovat činnost afghánských bezpečnostních složek i v této oblasti.

Druhý diskutující generálmajor Jiří Halaška, zástupce náčelníka GŠ AČR a ředitel Společného operačního centra Ministerstva obrany připomněl základy operace ISAF, vrátil se k nasazení sil a prostředků české armády v Afghánistánu. „Jeden z prvních předpokladů úspěšnosti je podpora afghánskému vedení a postupné přebírání odpovědnosti Afghánci za správu svých věcí, zdůraznil generál Halaška. Zároveň podtrhl skutečnost, že Afghánská národní armáda se podílí už na více než 70 procentech operací vedených ISAF a v 50 procentech dokonce převzala vedení. Zmínil se i o nezastupitelné roli provinčních rekonstrukčních týmů.

 

V současné době má Česká republika nasazeno v Afghánistánu asi 450 vojáků. Otevřeně hovořil o současné situaci v prostoru odpovědnosti českých jednotek. Zmínil se též o složité přípravě kontingentů pro mise v Afghánistánu, které by zcela určitě pomohlo jasné zadání politické reprezentace našeho státu. Část vystoupení věnoval také českému provinčnímu rekonstrukčnímu týmu v Lógaru, který byl vysoce hodnocen velením ISAF za to, jak byly nastartovány projekty v této oblasti, jenž mají přinést pomoc místnímu obyvatelstvu.

Na tato slova navázal bývalý bezpečnostní expert PRT Lógar Libor Stejskal. Ten uvedl, že do dnešního dne bylo dokončeno celkem 14 projektů, 43 jich je plněno a 15 je v přípravné fázi. Hovořil ale také o přípravě Afghánské národní armády a Afghánské národní policie.

Potvrdil slova ministryně Parkanové, že se konference nebude vyhýbat ani palčivé problematice, když uvedl, že výsledky přípravy afghánských bezpečnostních sborů zaostávají za úsilím, které mezinárodní týmy expertů přípravě Afghánců věnují. Policejní mise Evropské unie se údajně také nachází v potížích neboť nemá naplněny početní stavy. Řešením jak z tohoto stavu ven, by mohlo být podle Libora Stejskala rozhodnutí nedávného summitu NATO o vytvoření mezinárodního výcvikového centra afghánských bezpečnostních sborů.

Navrhl, že výraznou pomoc by mohla poskytnout česká armáda afghánským policistům vysláním kontingentu Vojenské policie, který by navázal na úspěch z výcviku v Iráku. „Podíváme-li se na mandát ČR v Afghánistánu, tak my tam nemáme vyhrávat ani prohrávat. Naším úkolem je spíše měření úspěšnosti, jak řekl generál Halaška.,“ zdůraznil Libor Stejskal. Vysoce ocenil roli obou velitelů prvních kontingentů v Lógaru plukovníka Iva Střechy a podplukovníka Pavla Lipky.

Luboš Dobrovský hovořil v diskusi o tom, proč jsou naši vojáci v Afghánistánu. Apeloval na vládu, aby naše zahraničně politická a bezpečnostní politika mohla být nazvána kontinuální politikou.

   

Druhý panel s názvem: Strategický plán – Cíle a realita?, řídil předseda výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Jan Vidím. Zde s úvodním slovem vystoupil Mohammed Kacem Fazelly, velvyslanec Afghánistánu v ČR.

Jeho slova o současné situaci a o tom jak vnímají zahraniční účast týmů na území Afghánistánu místní obyvatelé doplnili Lubomír Zaorálek, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Tomáš Pojar, první náměstek ministra zahraničních věcí ČR a Martin Howard, náměstek generálního tajemníka NATO pro operace.

Odpolední část patřila poslednímu panelu, který byl nazván Rekonstrukce – Utopie nebo reálný prostředek k zajištění bezpečnosti a stability.

Zde se Igor Klimeš, bývalý zástupce civilního vedoucího PRT v Lógaru spolu se Sultanem M. Sarwarem z Rádia Svobodný Afghánistán a Peterem Mollemou, bývalým nizozemským vedoucím PRT Tarin Kowt, soustředili na otázky spojené s rekonstrukčními projekty.

Samozřejmě, že jednotlivé panely byly proloženy mnohdy velmi otevřenou diskusí, v níž odborníci hledali odpovědi na otázky současné situace v dalekém a přitom blízkém Afghánistánu.

Většina účastníků konference se shodla na závěru, že v úsilí na pomoc demokratickému vývoji v Afghánistánu je potřeba vytrvat a nadcházející volby by mohly napovědět, jak úspěšné byly dosavadní kroky mezinárodního společenství v Afghánistánu.