Perspektivní využití bezpilotních prostředků v ozbrojených sílách

Moderní konflikty v Evropě, jako např. v bývalé Jugoslávii jasně dokazují, že evropské podmínky jsou v porovnání s jinými regiony z hlediska vedení bojových operací specifické a zvláštní. Vyžadují velice úzkostlivé zvažování všech okolnosti nasazení sil a bojové techniky, včetně bezpilotních prostředků. Právě proto se Francie a SRN rozhodly náročný úkol perspektivního použití bezpilotních prostředků řešit společně. Pracovní skupina pro plánování německo-francouzské rady pro obranu a bezpečnost v prosinci 1997 předložila objednávku první bilaterální studie na téma "Možnosti, rámcové podmínky, předpoklady perspektivního použití bezpilotních prostředků a jejich důsledky pro ozbrojené síly". Základem této studie je koncepce časového horizontu roku 2020 se zaměřením na úkoly a potřeby ozbrojených sil. Studie sleduje záměr pracovní skupiny pro vojenskou spolupráci společně připravovat budoucí bezpilotní prostředky v dlouhodobém časovém horizontu se zcela jasnými cíli v souvislosti s perspektivními požadavky moderních ozbrojených sil v podmínkách digitálního bojiště.

Studie se opírá na německé straně kromě jiného o studii "Zasazení ozbrojených sil 2020", na francouzské straně o analýzu a plán rozvoje v příštích 30 letech "Grille d'Analyse Capacitaire" a "Plan Prospectif a 30 ans" a rovněž o bilaterální "Katalog společných schopností". Ve znamení německo-francouzského summitu z Poitiers v červnu 1997 má přispívat ke společnému plánování vojenských potřeb v této oblasti.

Cílem studie je kromě jiného:
- dosažení nové kvality operačního myšlení ve vztahu k součinnostnímu zasazení pilotovaných letounů s bezpilotními prostředky,
- vypracování směrnic k prosazování společného postupu štábů velení ozbrojených sil obou zemí ve vývoji a při použití bezpilotních prostředků,
- určení společných takticko-technických požadavků na perspektivní bezpilotní prostředky a vymezení společných pravděpodobných úkolů, vyplývajících ze vzájemné spolupráce k dosažení vytyčených cílů,
- snaha o evropské sbližování v postojích k bezpilotním prostředkům poskytnutím studie k využití v rámci NATO.

Naznačené směry dalšího rozvoje bezpilotních prostředků v oblastech průzkumu, podpory velení a spojení a boje vymezují jejich možný přínos v procesu naplňování perspektivních požadavků ozbrojených sil okolo roku 2020. Obsahem je nejen integrace systémů bezpilotních prostředků do ozbrojených sil, ale i specifické podmínky obslužného personálu, provoz a finanční náklady. Studie přesně vymezuje koncepci, ve které se odrážejí základní požadavky na perspektivní bezpilotní prostředky a současně poukazuje na důsledky v ozbrojených sílách.

Výchozí situace v této oblasti je pro oba státy zhruba srovnatelná. Zatímco Německo do roku 2025 hodlá použít více bezpilotních prostředků v oblasti námořnictva a pozemního vojska, Francie přikládá mimořádný význam jejich širokému nasazení v pozemním vojsku. Největším problémem je, že všechny dosavadní systémy jsou koncipovány a postaveny tak, aby byly schopné zcela samostatného použití ve prospěch jednoho uživatele a jsou orientovány pouze na jednotlivé druhy ozbrojených sil. Nejsou ve smyslu “systém systémů” integrovány do architektury komplexních informačních a průzkumných systémů bojiště typu C⁴I.

Vyšším koncepčním cílem je naplnit komplexní požadavky všech druhů ozbrojených sil, tzn. posunout základní a specifické úkoly bezpilotních prostředků na vyšší kvalitativní úroveň. Jde zejména o oblasti průzkumu, telekomunikací a přenosu dat, ale též o úzkou součinnost pilotovaných letounů s inteligentními bezpilotními prostředky. Z nich vyplývá oblast prvořadých zájmů velitelských orgánů ozbrojených sil. Jde například o to, aby byl německý letoun schopen komunikovat s francouzským bezpilotním prostředkem a těžit data z něj data pro vlastní bojovou činnost. Tak by mohla vzniknout nová koexistence budovaného “digitálního bojiště” na vyšším kvalitativním základě a která by nacházela své uplatnění například v průběhu lokálních konfliktů, mírových misí apod. Toto úsilí je navíc podporováno současnými snahami o standardizaci a interoperabilitu v rámci NATO.

Stanoveny již byly kategorie bezpilotních prostředků, které mají sjednotit názvosloví a vymezit úkoly, které mají perspektivně plnit v ozbrojených silách. Jedná se o následující kategorie:

Průzkum
a) strategický průzkum
b) taktický průzkum
– zjišťování pozemních pohyblivých a nepohyblivých cílů
– označování a ozařování bodových cílů
c) rádiový a radiotechnický průzkum
– elektronický průzkum (ELINT), zaměřování zdrojů, analýza signálů
– rádiový průzkum (COMINT), zaměřování zdrojů, analýza signálů
d) průzkum vzdušných cílů
– včasná výstraha a varování
– identifikace a rozpoznávání státní příslušnosti vzdušných cílů

Velení, řízení a zabezpečení bojové činnosti
a) velení, řízení a zabezpečení bojové činnosti
– rádiové spojení, přenos a retranslace dat, radioreléové spojení
– geografická a kartografická data
b) zabezpečení bojové činnosti
– označování a ozařování cílů
– elektronická protiopatření: rušení, maskování, klamání, manipulace s informacemi
c) určování přesné polohy cílů
d) bojové prostředky
– detekce a odhalování cílů
– kladení minových polí
– odminování
– doplňování paliva ve vzduchu

Boj
a) s nepohyblivými pozemními cíli
– vyzařujícími elektromagnetickou energii
– zodolněnými cíli (velitelskými stanovišti, sklady apod.)
– nezodolněnými (odkrytými) cíli
b) s pohyblivými pozemními cíli
– vyzařujícími elektromagnetickou energii
– zodolněnými cíli (velitelskými stanovišti, sklady apod.)
– nezodolněnými (odkrytými) cíli
c) se vzdušnými cíli
– balistickými raketami
– neagilními cíli
– agilními cíli/cíli s reaktivním pohonem
d) s kosmickými cíli
e) s námořními cíli
– vyzařujícími elektromagnetickou energii
– hladinovými cíli (loděmi)
– podhladinovými cíli (ponorkami)

Nevojenské úkoly
a) analýza stavu prostředí
– znečištění ovzduší
– ložiska nerostů a materiálů
– ekologie, stav životního prostředí
b) střežení prostoru
– odhalování pašeráctví
– řízení a sledování dopravní situace
– ochrana proti teroristickým útokům
c) záchranné úkoly, ochrana před katastrofami a živelnými pohromami
– pátrací a záchranná služba
– vyhodnocování stavu prostředí
– vyhodnocování rozsahu přírodních katastrof (požárů, záplav)
– telekomunikace

Většina soudobých bezpilotních prostředků je zkonstruována a vybavena takovou elektronikou, že umožňuje nejen klasické úkoly v rámci ozbrojených sil, ale může být efektivně použita v běžném civilním životě, zejména v případech živelných pohrom a přírodních katastrof.

Členské sáty NATO nyní pracují na stanovení základních vojenských takticko-technických požadavků na perspektivní strategické bezpilotní prostředky, pro nasazení ve velkých výškách na velkých vzdálenostech, vyvíjené jak v rámci Aliance, tak mimo ni, s cílem podstatně zvýšit jejich možnosti vést průzkum a přehled bojiště. Tyto požadavky si vynutily poslední zkušenosti z Kosova a mají být schváleny asi v polovině roku 2001. Jedním z hlavních je zajištění naprosté kompatibility všech typů, včetně zabezpečovací techniky v rámci ozbrojených sil NATO. Předpokládá se, že později budou stanoveny obdobné normy i pro taktické bezpilotní prostředky. Bude se jednat hlavně o stanovení standardních výstupních formátů a parametrů signálů, např. laserových ozařovačů, které se využívají pro zajištění navedení přesných zbraní na pozemní cíle.

Perspektivně se jedná zejména o vyřešení následujících otázek:

- přesnou definici a vztah orgánů řízení letového provozu (ATC) a stanovení zásad pro přidělování letových tratí pro pilotované a civilní/vojenské bezpilotní prostředky tak, aby se maximálně předešlo mimořádným událostem ve vzduchu
- zásady a systém navrhování standardů, způsoby určování lidí, zodpovědných za součinnost s výzkumnými ústavy a výrobními firmami při prosazování přijatých konstrukčních standardů a provozních norem
- návrh systému určování, schvalování a výcviku operátorů, oprávněných řídit bezpilotní prostředky a vybudovat systém vztahu mezi taktickými veliteli a civilními orgány řízení letového provozu.

Problémem jsou však různé nejen národní, ale i multinárodní vývojové projekty vývoje bezpilotních prostředků v různých fázích rozpracování.

Plusy a minusy budoucích bezpilotních prostředků

21. století bude nepochybně ve znamení bezpilotních prostředků. V posledních letech se objevují další a další nové a stále dokonalejší, technologicky propracované typy bezpilotních prostředků. V současné době se rýsují zcela nové koncepce jejich bojového nasazení nejprve v úzké součinnosti s pilotovanými bojovými letouny a vrtulníky, později dokonce samostatně. Předpokládá se, že v západních armádách bude v blízké budoucnosti používáno až 30 000 bezpilotních prostředků různých typů a provedení. Odborníci vedou stálé diskuse o poměru pilotovaných letounů k bezpilotním prostředkům. Vojenští specialisté usilovně pracují na taktikách jejich bojového nasazení v moderním konfliktu. Stále diskutovanou otázkou je poměrné zastoupení pilotovaných bojových letounů s prostředky bez posádky. Přitom se porovnávají všechna pro i proti. V následujících dvou přehledech jsou uvedeny hlavní přednosti a nedostatky bezpilotních prostředků.

Budoucí bezpilotní prostředky v porovnání s pilotovanými letouny budou mít některé přednosti:

Nižší cena
Vzhledem k tomu, že nebudou žádné požadavky z hlediska vybavení a příslušenství pilota, jako např. pilotní kabiny, přístrojů, vystřelovací sedačky, kyslíku, překrytu pilotní kabiny, přetlakového systému. Tyto přednosti jsou do jisté míry negovány potřebou a vybavením pozemního řídicího střediska.

Dolet a vytrvalost letu
Delší doba letu na větší vzdálenosti vzhledem k menšímu čelnímu odporu a lepšímu uložení motoru (konstrukce bez pilotní kabiny a přístrojové desky). Žádná lidská omezení z hlediska doby strávené ve vzduchu (únava a životně důležité potřeby pilota). Některé bezpilotní prostředky budou schopné působit v cizím vzdušném prostoru až několik dní.

Riziko nebezpečí osádky
Bezpilotní prostředek může působit v prostorech s vysokým stupněm radiace, napadeným biologickými, či chemickými zbraněmi bez nebezpečí ztráty lidského života a může zničit protivníka neletálními zbraněmi, přesným navedením na jeho polohu a výbuchem vezené munice.

Přežití
Vzhledem k tomu, že bezpilotní prostředek nemá pilotní kabinu, je menší a má také menší radiolokační odraznou plochu, než klasický pilotovaný letoun. Letové manévry nejsou limitovány fyziologií člověka a proto může provádět manévry s velkým přetížením nad 10g, což mimo jiné představuje i aktivní ochranu před PLŘS.

Výcvik
Většinu letového výcviku operátorů bezpilotních prostředků představuje simulátor. Jeho provoz není závislý na počasí, na denní, či noční době, ani na počtu momentálně provozuschopných bezpilotních prostředků. Pravidelná účast na cvičeních umožňuje ověřovat doktrínu a různé bojové taktiky v součinnosti s pilotovanými letouny.

Náklady na výcvik a provoz
Pouze malé procento výcviku se provádí reálně, tzn. klasickým letovým provozem a náletem určitého počtu letových hodin jako u pilotovaných letounů. Vzhledem k tomu, že většina bezpilotních prostředků je po většinu času uskladněna a létá jen malá část, jsou náklady na pohonné hmoty a ošetřování za provozu v době míru minimální.

Obsluha
Provoz bezpilotních prostředků v porovnání s pilotovanými letouny zabezpečuje jen velmi málo osob technického personálu. Operátoři mohou bez problémů postupně po sobě zabezpečovat několik různých misí a přitom obsluhovat i několik bezpilotních prostředků současně. Již po několika cvičných letech lze podstatně snížit počet operátorů, nutných pro zajištění provozu.

Nevýhody budoucích bezpilotních prostředků

Přenos dat (datalink)
V důsledku elektronického rušení, nebo manipulace signálem ze strany protivníka hrozí ztráta možnosti řízení letu. Předpokládat lze dlouhodobé výpadky přenosu informace, spojené s dlouhým doletem, momentální polohou družic, nebo v důsledku vzájemné interference elektronických prostředků vlastních a spřátelených vojsk. Omezený rozsah pracovních kmitočtových pásem, vyplývající ze značného počtu a přeplněnosti prostředků utajeného spojení pro případy víceúčelových operací bezpilotních prostředků. V krajním případě může po ztrátě spojení a po neřízeném letu dojít k havárii.

Doplňování paliva za letu
Nebezpečné přiblížení k cisternovým letounům KC-135 nebo KC-10 a nebezpečí kolize s jinými letouny při doplňování paliva za letu. Vyžaduje doplnění bezpilotního prostředku speciálními komunikačními a naváděcími prostředky pro zabezpečení manévru.

Bezpečnost provozu
Problém bezpečnosti provozu je závislý na počtu letounů k počtu operátorů nebo počtu operátorů k počtu letounů a bezpilotních prostředků. V řízení letového provozu a v průběhu mise nad územím protivníka hrozí vážné nebezpečí kolize bezpilotního prostředku s letounem ve vzduchu. Bezpilotní prostředek je relativně pomalý a proto je vystaven přímé palbě PL dělostřelectva, PLŘS i útokům letounů protivníka.

Stavy nouze
Nižší schopnost rychlého rozpoznání a opravy závad a jejich odstranění během letu. Neschopnost využívání záložních leteckých základen pro ošetření, doplnění paliva a přípravy k opakovanému letu nebo v prostoru vlastní jednotky a při nepříznivém počasí.

Odborníci tvrdí, že bezpilotní prostředky zúročí svůj skutečný strategický i taktický potenciál až v budoucnosti. Jejich nasazení k mnoha bojovým misím si vyžádá i změnu bojové taktiky. Praktické bojové nasazení, např. ve válce v Perském zálivu, to jen potvrzuje. Z analýz konfliktu jednoznačně vyplývá, že v případě, kdy budou pevně zakotveny způsoby jejich použití a součinnosti s dalšími zbraňovými prostředky, bezpilotní prostředky budou dosahovat i mnohem lepších výsledků. Právě to, že v případě bezpilotních prostředků nehrozí riziko ztráty lidských životů, může velitele nabádat k jejich nasazení do tak rizikových misí, jejichž výsledkem budou značné ztráty, které budou opět některé velitele odrazovat od jejich širokého využití.

Obrazová příloha:

Zdroje a obrázky: Jane’s UAVs Systems 2000-2001, Jane’s UAV and Targets (Issue Fourteen), Tactical Unmanned Aerial Vehicles Overview 1997, Global Defence Review 1997, FLIGHT INTERNATIONAL, Jane’s Defence Weekly, Military Technology, Defense News, Soldat und Technik, Aerospace Power Journal (Spring 2000), IDR, MILITARY PARADE, Zarubežnoje vojennoje obozrenije, TUAV Overview 1997, prospektové a firemní materiály, materiály z výstav letecké, kosmické a vojenské techniky, Internet (DARPA, USAF, specializované firmy).