Dar všem příslušníkům resortu

Rok 2002 byl pro Vojenská lázeňská a rekreační zařízení obdobím realizace vrcholných projektů, které nadlouho ovlivní úroveň a kvalitu služeb poskytovaných příslušníkům resortu. Vedle rekonstrukce a výstavby komplexu Vojenské zotavovny Měřín byly realizovány investiční projekty i v dalších zařízeních VLRZ. Vyvrcholením celého úsilí pak bylo prosincové uvedení do provozu hlavní budovy Vojenské zotavovny Bedřichov ve Špindlerově Mlýně, se kterou je spojen impozantní sportovně rehabilitační komplex.

O tom, že nešlo o ledajaké zprovoznění budovy, svědčila už samotná účast pozvaných hostů. Vedle všech vrcholných představitelů Ministerstva obrany a Generálního štábu se slavnostního aktu zúčastnili také zástupci firem, které se na rekonstrukci podílely, představitelé regionu, ředitelé všech zařízení VLRZ a mnozí další hosté.

Když všechny přítomné ve vestibulu hotelové budovy přivítal ředitel VLRZ plk. Václav Janoušek, mohl se slova ujmout ministr obrany Jaroslav Tvrdík, kterého těsně před slavnostním aktem našel objektiv našeho fotoaparátu, jak chová dvouletou dcerku Janičku. Ministr je obeznámen s činností VLRZ velmi podrobně a do investičních projektů je zasvěcen jako málokdo. Od roku 1996 totiž stál v čele této organizace a osobně se podílel na jejím „znovuvzkříšení“. Před sedmi lety byla VLRZ na pokraji likvidace a vojáci se postupně stávali trpěnými hosty zotavoven. Když tehdy přijel J. Tvrdík coby nový ředitel VLRZ poprvé do Bedřichova, čekala na něj zdevastovaná budova, poničené interiéry a v kuchyni zařízení obalené plísní. Tak se zotavovna vracela z podivného pronájmu zpět do rukou vojáků.

O tom ale ministr při slavnostním otevření provozu hlavní budovy s bohatým zázemím nehovořil. Zato zavzpomínal na začátky spolupráce s náčelníkem Generálního štábu Jiřím Šedivým, který svými rozhodnutími pomohl dostat VLRZ na úroveň, kterou dnes má. Uplynulých sedm let, během kterých došlo k postupné modernizaci všech patnácti zařízení VLRZ, znamenalo mimo jiné obrovské úsilí nového managementu VLRZ přesvědčit mnohé své nadřízené o smyslu svého snažení. Přesto bylo z vystoupení ministra zřejmé, že tuhle práci dělal s velkým zaujetím. Řekl: „Rád vzpomínám na dobu, kdy jsem byl vojákem z povolání, zejména pak na roky prožité na Volareze.“ Vojenská lázeňská a rekreační zařízení jsou ministrovou „záležitostí srdce“ i proto, že veškeré to snažení mělo a má konkrétní viditelné a hmatatelné výsledky v rostoucí úrovni poskytovaných služeb pro příslušníky resortu. Preventivní rehabilitace i domácí rekreace dostaly kvalitativně novou dimenzi, některá lázeňská a rekreační zařízení nám dnes mohou závidět příslušníci většiny jiných armád Aliance.

Po slavnostním zahájení, při kterém vystoupili i armádní generál Jiří Šedivý a náměstek ministra Ján Dzvoník, se vydal dlouhý průvod hostů na prohlídku nových interiérů budovy. S velkým zájmem si prohlédli nové pokoje, víceúčelový kinosál, bar Loby, kulečník, půjčovnu sportovních potřeb, kuchyně, jídelny, technické zázemí budovy a vše, co prošlo důkladnou rekonstrukcí nebo se zrodilo zcela nově. Náčelník Generálního štábu generálporučík Pavel Štefka pak přestřižením pásky otevřel restauraci Švejk. Ta je svým stylovým interiérem předurčena k příjemnému posezení třeba u sklenice plzeňského. Slavnostní večer zakončil mohutný ohňostroj, který z oblohy ozářil v předvánoční čas vskutku hodnotný dar, jenž VLRZ nadělila všem příslušníkům resortu.