BORAP
Skutečně mnoho toho letos zaznělo o unikátním pasivním sledovacím systému VĚRA. Poměrně málo se však ví, že česká armáda používá ještě jiný prostředek radiotechnického průzkumu. Je známý pod zkratkou BORAP (BOjový RAdiolokační Pátrač) a stejně jako v případě systému VĚRA jej vyvinula a vyrobila pardubická firma ERA.
Na rozdíl od VĚRY, která okamžitou polohu zdroje zachyceného signálu určuje na základě vyhodnocení časových rozdílů příchodu signálu na tři přijímací stanoviště vzdálená od sebe desítky kilometrů, funguje BORAP na principu širokopásmového interferometrického zaměřování. Jeho přijímací stanice dokáže určit směr příchodu signálu v sledovaném frekvenčním pásmu. Pro určení polohy cíle v ose X, Y je nutno použít stanice dvě. Rozmístí se ve vhodné vzdálenosti v terénu tak, aby se překrýval jejich operační dosah. Zdroj zachyceného signálu se tedy nachází v průsečíku změřených směrů příchodu signálu. Vzhledem k uvedenému principu je VĚRA v porovnání s BORAPem mnohem přesnější v lokalizaci a vedení, ale potřebuje mít v provozu minimálně 3 nebo i 4 stanice propojené v reálném čase. To ji zařazuje více do strategických misí (nižší mobilita, výhodnější je být delší dobu na jednom místě, není tak jednoduché najít vhodnou konfiguraci terénu). BORAP má horší parametry ohledně lokalizace a vedení cílů, ale stačí pouze dvě stanice propojené off-line pro provádění triangulace (lokalizace a vedení).V případě nutnosti může pracovat i jednotlivá stanice, která dokáže zjistit, že se z konkrétního směru blíží nějaký cíl. Proto je BORAP, který se také nazývá jako směroměrný systém, více vhodný pro taktické mise. V plně pasivním režimu automaticky zaměřuje a sleduje zdroje radiolokačního a rádiového vyzařování (letounové radary, aktivní rušiče, navigační systémy, identifikační systémy, rádiový provoz, provoz datových spojů atd.) a následně signály analyzuje, zaznamenává a po zpracování je předává na vyšší stupeň velení. BORAP dokáže stejně jako VĚRA zpracovávat až 200 cílů. Má dosah do 450 km, zorné pole 120° a pásmo přijímaných frekvenčních rozsahů je v rozsahu 0,8 až 18 GHz. Skládá se ze dvou nezávislých směroměrných stanic, přičemž každou stanici tvoří anténní jednotka a vyhodnocovací kontejner s pracovištěm operátorů.
Jak již bylo zmíněno, každá stanice je schopna vyhodnocovat samostatně směry zdroje signálů. Pro lokalizaci a vedení zdrojů (cílů) ve dvou souřadnicích je potřeba mít dvě propojené stanice. Přesnost lokalizace je zhruba o řád horší než u systému VĚRA.
Autor: Michal ZDOBINSKÝ Foto, kresba: ERA Pardubice, Zdroj: ERA Pardubice