Anketní otázky pro poručíka Michala Vágnera

1. Jaké bylo Vaše první setkání s armádou?

Prozaické. V roce 1995 jsem hned po vyučení nastoupil jako voják základní služby k vojenskému útvaru v Olomouci. Během vojny jsem absolvoval kromě jiného i základní výcvik MUSADO. Oslovilo mne a nadchlo natolik, že jsem se rozhodl v armádě zůstat. Dálkově jsem vystudoval Střední technickou školu Ministerstva obrany v Moravské Třebové a pak pokračoval na Fakultě tělesné výchovy a sportu. V současné době pracuji jako náčelník tělovýchovy u VÚ 1923 v Pardubicích. Zároveň jsem posluchačem doktorandského studia na FTVS, obor kinantropologie.

2. Jak si představujete vojáka 21. století?

Tak o tom mám dost jasnou představu. Měl by být profesionálem v každém směru. Nejen, že by měl být dostatečně vzdělán a perfektně vycvičen, ale hlavně by měl vědět, proč v armádě je. Měl by být aktivní a samostatný, nečekat, že mu bude někdo neustále stát za zády a říkat mu, co má dělat. Zároveň by se měl umět podřídit skupině a pracovat v týmu.

3. Co Vás vedlo k rozhodnutí zapojit se do programu Dnů armády na Moravě?

Myslím, že je potřeba široké veřejnosti ukázat, co se v armádě děje. Armáda se nikdy nemůže separovat od společnosti. Je její součástí. Je třeba ji provázat s tím, co se děje v civilu. Ten tok informací by se měl pohybovat oběma směry. Ať se to týče sportu, kultury, či například vědeckého výzkumu.

Autor: npor. Mgr. Pavla Poláková