Šest let působení AČR ve vojenských strukturách NATO

V sobotu 12. března 2005 si veřejnost připomene 6. výročí vstupu České republiky do Organizace Severoatlantické smlouvy.

Před šesti lety učinila Česká republika zásadní krok na poli bezpečnostní politiky, když se připojila k tehdy 16 státům Severoatlantické aliance. Vstup do NATO nám umožnil využívat systém kolektivní obrany a zároveň jsme se zavázali plnit úkoly vyplývající z členství v Severoatlantické alianci. Za dobu našeho členství v NATO se Aliance rozšířila o dalších sedm zemí na současných 27 členů.

Armáda Česká republiky se během šesti let úspěšně zapojila do činnosti vojenských struktur Severoatlantické aliance a Česká republika tak získala v rámci Aliance kredit spolehlivého partnera zemí NATO.

Vynikající jméno získali čeští vojáci, kteří v uplynulých šesti letech byli nasazeni v aliančních a koaličních operacích na prosazení nebo udržení míru. Od roku 1999 působilo v 10 zahraničních misích celkem 9 368 příslušníků Armády České republiky.

Armáda České republiky se v současné době účastní 5 zahraničních operací. Jedná se o tyto operace - MNF (I) na území Iráku, JOINT FORGE (SFOR) na území Bosny a Hercegoviny (dnem 2. prosince 2004 došlo k ukončení mise a jejímu přechodu na misi Evropské unie ALTHEA (EUFOR), JOINT GUARDIAN (KFOR) na území provincie Kosovo, ISAF - KAIA na území Afghánistánu a ISAF - PRT rovněž na území Afghánistánu. Poslední tři jmenované operace jsou v rámci působení českých jednotek v NATO.

Součástí příprav na plnění úkolů v operacích jsou mezinárodní cvičení , které organizuje Severoatlantická aliance pro armády členských zemí, případně společně i pro vojáky ze zemí, které se účastní programu Partnerství pro mír (PfP). Od roku 2005 se AČR neúčastní cvičení v rámci programu PfP, jelikož naši partneři v tomto programu jsou již členy NATO. Česká republika se za šest let svého členství v NATO stala hostitelem některých významných cvičení a pravidelně se účastnila cvičení s partnery v zahraničí. Jenom za poslední rok členství se příslušníci Armády České republiky účastnili 43 cvičení se zahraničními partnery v rámci NATO a PfP. Z tohoto počtu se 16 cvičení uskutečnilo na území České republiky. Největším cvičením NATO bylo cvičení COLLECTIVE EFFORT 2004, kterého se zúčastnilo 870 vojáků z 9 zemí. Cvičení COLLECTIVE EFFORT 2004, které probíhalo ve vojenském výcvikovém prostoru Boletice a na letišti Planá u Českých Budějovic, prověřovalo interoperabilitu logistik armád zúčastněných zemí.

Již od roku 1999, kdy Česká republika vstoupila do Severoatlantické aliance, vyčleňuje Armáda České republiky ve prospěch NATO část svých sil. V současné době Armáda České republiky vyčleňuje pro NATO tyto síly: z pozemních sil mechanizovaný prapor, rotu chemické ochrany, rotu speciálních sil a mobilní jednotku pasivních sledovacích systémů, ze vzdušných sil jsou vyčleněny letouny MiG-21, An–26, Tu-154, vrtulníky Mi-17 a dále baterie SA-6KUB.

Vstupem České republiky do NATO došlo k výraznému posunu v kvalitě zabezpečení našeho vzdušného prostoru. Česká republika se zapojila do společného a integrovaného systému protivzdušné obrany, který je známý pod označením NATINEADS (NATO Integrated Air Defence System). Jednotkou, primárně vyčleněnou do tohoto systému, je letka nadzvukových stíhacích bojových letounů (v současné době MiG-21 ve verzi MFN) z letecké základny Čáslav. Systém NATINEADS je unikátní tím, že je aktivní v kteroukoliv dobu v míru, v krizi i ve válce.

Od pražského summitu NATO v roce 2002 věnuje Česká republiky prioritní pozornost jednotkám vyčleňovaným do sil rychlé reakce (NATO Response Force - NRF). V rámci NRF se Česká republika v roce 2003 zavázala vystavět první mnohonárodní prapor radiační, chemické a biologické ochrany NATO a stát v prvním roce v jeho čele. Vedoucí zemí byla Česká republika od 1. prosince 2003 do 31. prosince 2004. Za tuto dobu byla část praporu nasazena při zajištění bezpečnosti istanbulského Summitu NATO a část byla následně vyslána k zajištění bezpečnosti XXVIII. letních olympijských her a XII. paralympijských her v Řecku. I v současnosti se příslušníci AČR podílejí na činnosti mnohonárodního praporu, kde vedoucí roli převzala po nás Spolková republika Německo.

S členstvím v Severoatlantické aliance souvisí povinnost členských zemí přispívat do společného rozpočtu NATO. V roce 2005 jsou plánovány výdaje spojené s členstvím ČR v Severoatlantické alianci ve výši 359 391,0 (údaj v tis. Kč). Zahrnují mimo jiné vklady do vojenského rozpočtu Aliance, příspěvky na činnost agentur NATO a také prostředky na bezpečnostní investice NATO. Část prostředků Aliance je v současné době investována v České republice při výstavbě leteckých základen v Čáslavi a Náměšti nad Oslavou. NATO rovněž hradí třídimenzionální radar v hodnotě půl miliardy korun, jehož výstavba probíhá u Slavkova.

Hlavními vojenskými představiteli, kteří zastupují Českou republiku ve strukturách NATO, jsou vojenský představitel ČR při NATO a EU v Bruselu generálmajor František Hrabal, národní vojenský představitel ČR na vrchním velitelství spojeneckých sil v Evropě (SHAPE) v belgickém Monsu brigádní generál Hynek Blaško a zástupce vojenského představitele ČR pro EU v Bruselu brigádní generál Jaroslav Jásek. K 12. březnu 2005 působí v rámci mezinárodních vojenských štábů NATO a v národních zastoupeních při jednotlivých velitelstvích NATO téměř 200 generálů, důstojníků a praporčíků Armády České republiky.