Rozhovor s poručíkem Michalem Vágnerem

Pane poručíku, v současné době jste vedoucím instruktorem boje zblízka v naší armádě. Můžete přiblížit, jak je výcvik boje zblízka v armádě strukturován?

Do Armády České republiky byl v roce 1993 zaveden systém výcviku boje zblízka MUSADO MCS (Musado Military Combat System). Na základě tohoto systému je s mírnými úpravami strukturován i výcvik v armádě. Tyto úpravy se týkají především vytvoření třístupňového sytému, který kompletně zastřešuje výcvik v jednotlivých složkách a odborný růst instruktorů boje zblízka. První stupeň obsahuje nácvik pádů, postojů, krytů, úderů, kopů, technik sebeobrany beze zbraně, technik sebeobrany proti ozbrojenému protivníkovi tyčí, lopatkou a jinými tyčovitými předměty nebo nožem či jinými krátkými ostrými předměty a kontaktní boj.

Komu je tento stupeň výcviku určen?

Celý tento stupeň nebo jeho určitou část by měl absolvovat každý voják, a to podle svého funkčního zařazení. Nemusí tedy projít celým stupněm výcviku. Pokud jím ale projde a splní požadavky, jež stanovuje profil absolventa prvního stupně, stane se instruktorem a je oprávněn tento stupeň výcviku pro potřeby armády dále vyučovat. Profil absolventa k získání instruktorského osvědčení je rozdělen do několika částí, které spolu úzce souvisí. Zahrnuje dosažení odpovídajícího stupně technické způsobilosti v podobě průpravného cvičení a sebeobranných technik (což se dá přirovnat k získání pásku jednotlivých barev jako v každém jiném bojovém umění) a adekvátní úrovně pedagogické připravenosti. To znamená, že by měl být schopen vést samostatně výcvik. V neposlední řadě musí absolvent splňovat předepsanou úroveň fyzické výkonnosti, tělovýchovných vědomostí (anatomie, první pomoc, sportovní trénink, psychologie sportu) a znalostí o specifikách vedení výcviku u ozbrojených složek. Musí umět zpracovat písemné podklady pro výcvik, být informován o umístění a různosti výzbroje vojáka. A pochopitelně musí dobře znát historii MUSADO.

Předpokládám, že pokud voják projde tímto stupněm, může si své znalosti a dovednosti dále rozšířit.

Ano. Druhý stupeň rozšiřuje obsah prvního stupně. Navíc přidává některé prvky průpravného cvičení - porazy, přehozy, podmety, škrcení, páčení, techniky sebeobrany se zbraní tyčovitého tvaru (tyč, lopatka) proti protivníkovi ozbrojeného tyčovitým předmětem nebo nožem, likvidaci strážného, tvoření improvizovaných zbraní a jejich použití. Tento stupeň je už určen pouze jednotkám, které jsou předurčeny k specifickým bojovým účelům.

Kdo tedy může absolvovat třetí stupeň?

Třetí stupeň je určen pouze několika osobám, které po jeho absolvování mohou celý systém výuky v AČR kontrolovat a koordinovat. Zároveň jsou členy World Musado Association a jsou držiteli černého pásu. Kromě nových technik je ve výcviku kladen vyšší důraz na teorii, psychologii a metodiku výcviku. Obsahuje opět veškeré rozšíření obsahu 1. a 2. stupně. Navíc obsahuje techniky boje s nožem proti noži, boje na zemi, poutání pachatele, špinavé triky, techniky sebeobrany proti ozbrojenému protivníkovi střelnou zbraní. Techniky z tohoto stupně však zařazují podle potřeb přípravy různých jednotek instruktoři 3. stupně i do běžného výcviku. Jednotlivé bloky výcviku jsou vždy zakončeny technickou zkouškou. Udělit licenci instruktora 1. nebo 2. stupně má právo instruktor 3. stupně.

Proč by měl voják trénovat sebeobranu a boj zblízka?

Všem účastníkům výcviku je vštěpováno deset základních důvodů proč cvičit sebeobranu a boj zblízka. Těmto deseti modelovým situacím byl podřízen i výběr technik do Musado MCS a také jejich trénink, jenž je instruktory vždy co nejvíce přibližován realitě a potřebám jednotlivých osob, jednotek či útvarů.

Můžete toto „desatero“ použití prvků Musado MCS konkretizovat?

1. Když je policista nebo voják zaskočen a nestačí použít svou zbraň.

2. Když může použít svou zbraň, ale ona selže.

3. Když svou zbraň ztratí.

4. Když je mu zbraň během zákroku nebo boje odebrána.

5. Když dojde munice.

6. Když munice je, ale není čas na dobíjení nebo přebíjení zbraně.

7. Když by vlastní palbou ohrozil své kolegy nebo nezúčastněné osoby.

8. Když boj musí být z taktických důvodů proveden potichu.

9. Pro řešení krizových situací a ochranu hodnot státního zájmu.

10. Pro ochranu své osoby a rodinných příslušníků.

Rád bych dodal, že v neposlední řadě má výcvik v boji zblízka i jiné důležité faktory pro komplexní výcvik vojáka. Jsou to například psychologická odolnost, kondiční příprava, pořadová příprava, simulace plnění úkolů v nestandardních podmínkách, koheze kolektivu, vojenské vystupování, didaktická činnost, zpracování písemných podkladů pro výcvik, atd.

Máte nějaké významné úspěchy v soutěžním klání?

Výcvik v ozbrojených složkách má jednu ze základních teorií a tou je „jakýmkoliv způsobem přežít“. Už z této citace je předem jasné, že neexistují žádná pravidla při kontaktu s protivníkem. To je také jeden ze základních důvodů proč v bojovém umění používaném v ozbrojených složkách není možné soutěžit. Musado MCS je systém technik určených k sebeobraně, k boji, k likvidaci či pacifikaci protivníka.

Máte informace o tom, zda výcvik Musado MCS probíhá i v armádách, jež jsou součástí Severoatlantické aliance?

Ano výcvik v cizích ozbrojených složkách také využívá tento systém, ale nikoliv jako jednotný systém v celé armádě jako u nás. Ono není důležité, jak se výcvik bojových technik v dané armádě nazývá. Mnohem důležitější je, aby výcvik probíhal pokud možno systematicky. Mnohem více jde o systém a filosofii výcviku. V naší armádě je tento výcvik od roku 1993. Do dnešní doby prodělal oproti mnoha reorganizacím naší armády nepatrné změny, které vytříbily drobné nuance a pasovaly tak tento výcvik na nejlépe fungující v rámci celé speciální tělesné přípravy vojáka. Náš boj zblízka na bázi Musado Military Combat System je dynamický, vyvíjí se a je otevřený opodstatněným změnám. O tom bychom rádi v Brně přesvědčili návštěvníky Dnů armády na Moravě. Necháme je nejprve nahlédnout „do naší kuchyně“ a poté jim velmi rádi odpovíme na jejich dotazy.