V Iráku se umývala auta benzínem
Prvním hostem druhého dne diskusního fóra Dnů armády na Moravě byl plukovník MUDr. Mojmír Mrva, náčelník nemocniční základny v Hradci Králové. Mluvil nejen o svých zážitcích ze zahraničních misích v Iráku a bývalé Jugoslávii, ale také o tom, jak (ne)odpočívá.
Když dorazila česká polní nemocnice v roce 2003 do jihoirácké Basry, bylo jaro a na teploměru 30 stupňů. V létě se teploty vyšplhaly až na 50 ve stínu a písek byl ještě o deset stupňů teplejší.„Kuriózní bylo, že jsme vůbec nemohli použít běžný teploměr – rtuť se v tom horku prostě nehýbala.“
Český polní chirurgický tým ošetřoval v Iráku jak „běžná“ střelná a střepinová zranění, tak například nejrůznější zranění způsobená popálením.
„V Iráku je benzín levnější než voda, a tak se třeba auta umývají benzínem nebo se benzín a petrolej v domácnostech používá k výrobě elektrické energie. Nejrůznější popáleniny jsou pak naprosto běžnou součástí života iráckých obyvatel.
“ Kdo si myslel, že zdravotní péče v Iráku neexistovala, mýlí se. V této zemi se lékaři starají o místní obyvatelstvo stejně jako třeba u nás. Jen s tím rozdílem, že kvůli neustálým ozbrojeným konfliktům jim bohužel chybí to nejdůležitější – zdravotnická technika, materiál a léky. Plukovník Mrva absolvoval zatím sedm misí mimo území České republiky a říká, že pohled na život se mu změnil hned po návratu z té první, v roce 1993 v bývalé Jugoslávii. „Po zkušenostech z míst, kde se odehrával nějaký vojenský konflikt, už nemám tendenci zveličovat drobné problémy běžného života a řeším je bez emocí a s nadhledem.
“ A jak velitel polní nemocnice „dobíjí baterky“?
„Odpočívám tak jednou za dva roky, v misích to nepřipadá v úvahu – člověk tu musí být připravený 24 hodin denně. A před misí vlastně také ne, to se zase musíme připravovat na tu, co přijde.“
