Všude tam, kde je člověk, je místo pro dobrý čin

V pátek 19. srpna 2005 se na společném nástupu v Žatci naposledy setkali čeští vojáci, kteří v uplynulém půlroce působili v 6. česko – slovenském praporu KFOR na území Kosova.

Vojáky pozdravili náměstek ministra obrany pro obrannou politiku Martin Bělčík, zástupce náčelníka Generálního štábu generálmajor Jaroslav Kolkus a starosta města Žatec Jiří Farkota.

Všech 400 vojáků obdrželo medaili Za službu v zahraničí. „Vážím si vaší činnosti, kterou jste vykonávali v zájmu dodržování lidských práv, stability a bezpečnosti na jihovýchodě Evropy. Jsem rád, že jste splnili všechny svěřené úkoly a vrátili se v pořádku a ve zdraví domů,“ řekl generál Kolkus. "Dostáli jste pověsti, kterou si čeští vojáci svým působením v zahraničních misích vydobyli a potvrdili tak vysoký kredit, který máme u našich aliančních spojenců," dodal.

Náměstek Bělčík pak šesti příslušníkům Armády České republiky, jejichž práce dosahovala mimořádných kvalit, předal Záslužný kříž ministra obrany III. stupně.

"Cením si toho, že v zemi, kde národnost může být důvodem k nepřátelství na život a na smrt, byly vynikající vztahy a spolupráce Čechů a Slováků příkladem a vzorem k nezaplacení,“ vyjádřil obdiv Bělčík.

Mezi vyznamenanými byl i praporčík Roman Golka z Olomouce, který ve třiatřiceti letech absolvoval již třetí zahraniční misi. "Neudělal jsem nic mimořádného, pracoval jsem jen tak, jak jsem nejlíp uměl," odpověděl skromně na otázku, za co vyznamenání obdržel.

Stejné vyznamenání jako on převzal i velitel slovenského kontingentu major Josef Štúry, který zhodnotil spolupráci českých a slovenských vojáků: "Spolupráce na základně byla bezproblémová. Byl jsem spokojen s profesionálním přístupem vojáků na obou stranách."

Příslušníci 6. česko – slovenského praporu působili v operaci JOINT GUARDIAN od 15. prosince 2004. Jádro kontingentu tvořili příslušníci 41. mechanizovaného praporu sestaveného ze 4. brigády rychlého nasazení v Žatci. Kontingentu velel podplukovník Jaroslav Trojan, jehož zastupovali major Roman Náhončík, velitel základny Šajkovac a major Josef Štúry, velitel slovenského kontingentu. Operace byla v dubnu 2005 přejmenována velitelstvím NATO na operaci JOINT ENTERPRISE.

Prostor odpovědnosti společného česko – slovenského praporu KFOR dosahoval 1200 km2. Jeho součástí byla i administrativní hranice se Srbskem v délce 104 km.

Většina příslušníků kontingentu byla umístěna na základně Šajkovac, část působila na základně Gazala Lines poblíž obce Gornaja Zagut a jednotka o osmi vojácích pracovala na spojovacím uzlu Grbeš na severozápadním okraji našeho prostoru odpovědnosti.

Mezi stěžejní úkoly, které jednotka v Kosovu plnila, patřilo monitorování bezpečnostní situace na provincionální hranici mezi Srbskem, Kosovem a Černou Horou. Z toho důvodu zde pravidelně patrolovali a zároveň vytvářeli synchronizované patroly s příslušníky srbské armády SMAF (Serbian and Montenegro Armed Forces).

Vojáci dále zabezpečovali ochranu obyvatel srbské menšiny proti útokům extrémistických skupin, poskytovali podporu mnohonárodním policejním silám a organizaci UNMIK (United Nation Mission in Kosovo) při vytváření podmínek pro obnovu mírového soužití kosovských Srbů a Albánců, včetně podmínek pro návrat uprchlíků. Spolupracovali rovněž s představiteli státní správy a samosprávy a s nevládními a humanitárními organizacemi působícími na území Kosova.

Kontingent 6. česko – slovenského praporu ukončil své působení v operaci JOINT ENTERPRISE 20. července 2005, kdy operační úkol převzal nový velitel kontingentu plukovník Aleš Vodehnal.