Vítězem je každý, kdo soutěž dokončil

Ve čtvrtek 1. září 2005 pokračoval v okolí Jindřichova Hradce záchranářský jedenáctiboj.

Jestliže si už první den soutěže sáhli záchranáři v odborných disciplínách na dno svých sil, tak čtvrtek, který notně prověřil jejich fyzickou připravenost, zcela určitě patřil do kategorie, kdy mnozí soutěžící cítili úplné vyčerpání.

Do boje o co nejlepší umístění se však bez výjimky pustili s vervou. Hned úvodní disciplína překonání překážkové dráhy s raněným napověděla hodně o tom, jak si jednotlivá družstva rozvrhla síly.

Ačkoli domácí dosáhli nejlepšího času při přenášení 85 kilogramového figuranta v nosítkách, vzhledem k penalizaci za dotyky nosítek o konstrukci dráhy, nesplnili stanovený limit osmi minut. Na vině byla zcela určitě únava. To rakovničtí šli na tuto disciplínu s rozvahou a ve snaze splnit podmínky soutěže, že se nosítka nesmějí dotknout země ani konstrukce, zkoušeli zraněného pokládat na tělo jednoho ze soutěžících. Přesto výsledný čas neodpovídal vynaložené námaze.

Jak předpokládal velitel záchranného praporu v Jindřichově Hradci podplukovník Stanislav Mrvka, poslední čtyři disciplíny notně zamíchaly pořadím. Při přecházení dřevěné klády, která byla zavěšena ve výšce 10 metrů, se opět prokázala zkušenost lezců z Bučovic a Olomouce. Rozhodčí této discipliny praporčík Jan Příkazský a občanský zaměstnanec Marian Zuziak, mimo jiné velcí lezečtí nadšenci, potvrdili, že v těchto záchranných útvarech není procvičování záchrany ve velkých výškách takovou popelkou jako jinde.

Domácí reprezentanti si hodně věřili v poslední disciplíně, kterou bylo plavání ve ztížených podmínkách. Plavci se vrhali do kalných vod Vajgaru v maskáčích a v kanadách. Zatímco ostatní týmy využívaly možnosti střídání se o zátěž, podpraporčík Lukáš Roďan si poradil se dvěma pětikilogramovými kanystry sám. Čas, kdy se pětičlenný tým nasoukal do raftu, byl výborný a svou spokojenost neskrýval ani přihlížející velitel útvaru. Přesto výkon stačil pouze na třetí místo v této disciplíně.

Soutěž záchranných praporů byla odpoledne za účasti velitele ženijní záchranné brigády vyhodnocena. Patřila určitě k těm, po nichž soutěžící touží načerpat vydanané fyzické síly. Byla výborně připravena, ale také ukázala na některé nedostatky, které bude třeba do budoucna řešit. K jedněm z nich patří i zdokonalování lezecké přípravy. Jak uvedl velitel jindřichohradeckého útvaru, bude zřejmě nutné poopravit kritéria hodnocení jednotlivých disciplín. Rýsují se také možnosti zapojení do soutěže nejen domácích, ale i zahraničních záchranářů.

Celkovými vítězi se stali reprezentanti olomouckého záchranného praporu, na druhém místě skončil Hlučín a třetí místo obsadil Rakovník. Musím však zopakovat slova velitele 15. ženijní záchranné brigády plukovníka Rostislava Jaroše, že vítězem je každý, kdo soutěž dokončil.