Možnosti systému

Plně autonomní ARTHUR má anténu o rozměru 2,1 x 1,2 metru, která slouží jako vysílací i přijímací. Je umístěna na točně, která umožňuje mechanické natáčení v azimutu, elevaci a automaticky kompenzuje sklon terénu v rozsahu +/- 7 stupňů. Tato výseč je rozdělena na 16 sektorů, přičemž některé z nich může systém ignorovat, čímž šetří výkon a snižuje možnost vlastního odhalení. ARTHUR automaticky zjišťuje, sleduje a určuje druh letících projektilů i v podmínkách elektronického boje nebo při mohutném palebném přepadu. Pracovní dosah radiolokátoru je 2,7 - 40 kilometrů, v režimech do 20, 30 a 40 kilometrů. Vzdálenost pro detekci dělostřeleckých granátů, min či raket je závislá na pozorovacím úhlu, radiální rychlosti a odrazné ploše.

Systém může zachytit až 100 cílů za minutu, přičemž vždy osm cílů současně v módu (režimu) vysoké kapacity vyhledávání a pět cílů v módu (režimu) vysoké přesnosti vyhledávání. ARTHUR je schopen určit postavení zbraní, které je vypálily, a navést na ně vlastní palebné prostředky. Po zahájení odvetné palby je schopen ji koordinovat, protože sleduje "vlastní" projektily v závěrečné fázi jejich letu a následně s vysokou přesností determinuje místo dopadu. Charakteristickou vlastností radiolokátoru je schopnost zjišťování a sledování velmi malých cílů v podmínkách elektronického boje, přičemž eliminuje jak falešné odrazy, tak i například letící ptáky. Vyhodnocené údaje o zjištěných cílech lze přitom v reálném čase předávat pro i ostatním druhům vlastních vojsk, např. letectvu.

 

Obsluha

Obsluhu tvoří operátor a důstojník taktické situace, v nutných případech zvládne systém i jeden člověk. Informace z radiolokátoru jsou automaticky předávány na příslušné velitelské stanoviště. Přesnost určení postavení střílejícího protivníka závisí především na tom, kolikrát a pod jakým úhlem je letící střela radiolokátorem zachycena.