Čestná stráž u hrobu Neznámého vojína

V sobotu 28. října 2006 od 8.00 do 19.00 hodin bude u hrobu Neznámého vojína stát čestná stráž Posádkového velitelství Praha.

Historie

Idea zřízení hrobu Neznámého vojína vznikla na základě praktických zkušeností s identifikací pozůstatků padlých vojáků na bitevních polích Francie v první světové válce. V bitvách u Verdunu, na Sommě, ve Flandrech a dalších bojištích zahynuly statisíce vojáků na obou stranách fronty. Přesná a úplná identifikace všech padlých byla nemožná. Východiskem se stalo zřízení instituce Neznámého vojína. Ostatky jednoho anonymního, náhodně vybraného padlého měly symbolizovat památku desetitisíců a statisíců mrtvých.

V Československu šlo především o poctu těm, kteří "vybojovali svobodu", tj. bojovníkům za československý samostatný stát. Tím bylo určeno, že Neznámým vojínem může být jen legionář, příslušník vojska, které vzniklo v zahraničním odboji proti habsburské monarchii.

Neznámý vojín byl vybrán z mužů, kteří padli 2. července 1917 u Zborova. Exhumace z hromadného hrobu se uskutečnila 22. června 1922. Dne 1. července 1922 se konala smuteční slavnost na Staroměstském náměstí. Rakev s ostatky Neznámého vojína byla svěřena do ochrany pražského primátora a uložena v kapli patronů země české ve Staroměstské radnici.

Umístění hrobu Neznámého vojína v kapli Staroměstské radnice bylo považováno za prozatímní, ale přetrvalo až do zániku československého státu v důsledku německé okupace. V noci z 22. na 23. října 1941 byly ostatky spolu s výzdobou, věnci, vyznamenáními a stuhami odvezeny do centrály gestapa v Bredovské ulici – známého Petschkova paláce – a v polovině dubna do terezínské Malé pevnosti. Zde se stopa po nich ztrácí.

Když po válce pátrání po osudu ostatků skončilo neúspěšně, nechal Ústřední národní výbor hlavního města Prahy postavit před Staroměstskou radnicí katafalk s tumbou, která byla považována za symbolickou náhradu hrobu Neznámého vojína. Opětovné přivezení ostatků padlého účastníka zborovské bitvy ztroskotalo na striktním odmítnutí sovětského velvyslanectví.

Po komunistickém převzetí bylo rozhodnuto, že ostatky Neznámého vojína budou vyzvednuty na Dukle, k čemuž došlo 11. října 1949. Ostatky byly uloženy v novém hrobě Neznámého bojovníka v tzv. vojenském kolumbáriu, které se nacházelo v soklu pomníku Jana Žižky z Trocnova před Národním památníkem na hoře Vítkově. Hrob Neznámého bojovníka se stal součástí celého areálu Národního památníku na hoře Vítkově.

 

 

 

Autor: PhDr. Jaroslav Láník, CSc., Vojenský historický ústav Praha. Foto: archiv VHÚ Praha, AVIS