Pontony pod Radobýlem

Na našem největším vodním toku, řece Labi, se pod památnou horou Radobýlem v Litoměřicích už od 21. srpna 2006 koná cvičení Ponton 2006. Právě v těchto dnech jdou jeho účastníci do finále.

V průběhu tří týdnů se na vodním cvičišti vystřídalo téměř 150 vojáků bechyňského ženijního praporu, aby se zdokonalili v tom, co se už dlouho necvičilo.

Ženisté si zde museli poradit se situací, kdy se do cesty postaví řeka. „Dnes cvičíme stavbu přívozových soulodí a plavbu se soulodím,“ uvedl kapitán Zdeněk Hrala, který spolu s instruktory z mostní roty celý výcvik od začátku až do konce řídí.

Shodli jsme se, že v armádě už moc odborníků na stavbu pontonového mostu není.To, aby každý z ženistů věděl, co má při tvorbě soulodí dělat, bude především důležité v závěru letošního října, kdy na bechyňské čeká v rámci velkého cvičení stavba pontonového mostu ze dvaadvaceti plovoucích dílů.

Výcvik běží jako po drátkách. V době, kdy sleduji spolu s kapitánem Hralou, jak najíždějí tatry s mostními díly ke břehu Labe, aby vzápětí dopadly na řeku jednotlivé pontony, jež se rozevírají na vodní hladině, se mi zdá, že zde už pracují profesionálové znalí svého řemesla.

Každý člověk má v soukolí přesné místo a úkol. Oko odborníka, tedy kapitána Hraly, však vidí ještě drobné chybičky, které je třeba odstranit.

Proto je neustále mezi instruktory a společně poopravují ty, co se činí s bidly a tyčemi na pontonech i ty, co jistí dlouhými lany kamarády na vodě.

Tříčlenné osádky jednotlivých mostních souprav dnes totiž netvoří jenom příslušníci ženijní mostní roty, ale také vojáci ze stavební, velitelské i 2. ženijní mechanizované roty.

Poté, co se vojákům podařilo zamknout k sobě jednotlivé pontony a vytvořit tak soulodí, připojují se k němu dva motorové čluny MO 2000 – Veronika. S jejich pomocí se po chvíli vydává přívoz na druhý břeh Labe.

Po jeho návratu, najíždí na něj tatrovácká osmikolka a soulodí s osádkou se opět vydává ke druhému břehu Labe.

„Ještě si tuto činnost párkrát procvičíme, aby se lidem vlila do krve rutina, se kterou budou v říjnu plnit tento nelehký úkol,“ řekl mi na rozloučenou kapitán Hrala.