Palebný přepad na Ondřejově

Právě v těchto dnech vrcholí ve výcvikových prostorech Armády České republiky příprava vojáků aktivních záloh.

Osmačtyřicet příslušníků ze třiašedesáti těch, kteří tvoří strážní rotu plzeňského krajského vojenského velitelství pod velením majora Michala Pechy, se v jihočeských Boleticích zdokonaluje od minulého týdne v odborné přípravě.

„Pilujeme tady průzkumničinu, protože se domnívám, že právě průzkumná činnost zahrnuje v sobě všechny prvky, které potřebují moji vojáci při plnění úkolů, pro něž jsou předurčeni,“ řekl hned na úvod velitel plzeňské strážní roty.

Na první pohled bylo jasné, že většina ze cvičících vojáků patří mezi nadšence, kteří si v době svého volna opakují to, co se naučili při výcviku. Řada z nich byla vybavena doplňky, které se v současné české armádě příliš často nevidí. Jednalo se nejen o vylepšené výstrojní součástky, ale také o ochranné kryty na klouby, různá zdokonalení ke zbraním a podobně.

Mezi cvičícími, kteří ve středu 18. dubna 2007 zahájili bojovou hru v boletickém výcvikovém prostoru, bylo možné nalézt i otce se synem. Martin a Milan Košanovi patří k oporám jednotky od jejího vzniku. Otec je technikem roty a je o něm známo, že je zapáleným sběratelem těch nejlepších lehkých náklaďáčků, které kdy kopřivnická Tatra vyrobila. Ve své sbírce, kterou pravidelně představuje na Dni pozemního vojska – Bahnech, má Tatry 805 jak v úpravě pro spojaře, tedy TŘINEC, tak také plachťáky a sanitku. „Chybí mi a nemohu sehnat tohle vozítko s cisternou, jezdily kdysi na letištích,“ povzdechl si starší z Košanů.

Rotný Milan Košan je řidičem Uazu a vozí velitele roty. Ke cvičícím vojákům plzeňské roty patří také lékař - bývalý účastník mise 6. polní nemocnice v Albánii a další zajímaví lidé, kteří nechtějí zapomenout to, co se pro případnou obranu své vlasti kdysi naučili.

Cvičení formou bojové hry, ve které převažují většinou prvky, s nimiž se potkávají průzkumné jednotky, je dílem zkušeného velitele roty, kterého v jeho ambicích mnohdy musí krotit major Slavomír Tomčák. Ten na velitelství v Plzni zodpovídá za přípravu záloh.

„Vím, že major Pecha chce pro výcvik to nejlepší a kluci za ním jdou, ale my jsme limitováni bezpečnostními opatřeními a především omezenými financemi. Má dobré nápady, jak udělat cvičení atraktivním, ale potom, když to spolu dáváme na papír, musí, ač nerad, slevit ze svých požadavků,“ uvedl major Tomčák a doplnil, že i ostré střelby aktivních záloh z ručních zbraní budou z důvodu malého množství střeliva omezené.

Mezi tím se obě čety přesunuly neznámým hornatým terénem, který před tím pročesávali pátrači, do míst, kde se údajně nachází základna fiktivních záškodníků a teroristů.

Major Pecha předává pomocí radiostanice pokyny velitelům čet Alfa a Beta. „Cestou jsem klukům postavil značkaře, tedy ty, jichž by si měli všimnout. Učím je, aby měli oči otevřené a uměli reagovat na to, když se nečekaně s někým potkají v terénu,“ řekl velitel.

Na Ondřejově, který nyní využívají k výcviku profesionálové z Přáslavic před výjezdem do zahraniční mise, panuje klid. O chystané akci aktivních záloh ví jenom velitel přáslavické jednotky. Mezitím je v okolních lesích živo. Maskovaní záložáci se nechtějí nechat zahanbit a hecují jeden druhého. Skrytě se plíží hustým lesíkem a křovinami k objektu na Ondřejově. Pozorování je pro trpělivé a čekání na signál Palba, který má ukončit celou akci, se mi zdá, že hodně dlouho nepřichází. Ležím zalehnutý z fotoaparátem, ve vysoké trávě, abych nepřišel o ty nejlepší záběry a přitom neprozradil zamaskované pozorovatele. Konečně, asi po hodině, když velitel vyhodnotí situaci, dává, po přiblížení se zamaskovaných vojáků k objektu, pokyn k palbě.

Ze dvou směrů se nečekaně objevují za ohlušujícího rachotu samopalů postavy útočících vojáků. Zkoprnělí dočasní uživatelé Ondřejova nečinně pozorují palebný přepad aktivních záloh. Vše trvá jen chvilku a útočníci mizí v hlubokém lese. Na tváři jejich velitele je vidět spokojenost. Jeho kluci téměř do puntíku splnili to, co očekával.

Pokračování bojové hry začne hned, jakmile se setmí. Tentokráte budou plzeňští hledat v neznámém a těžko přístupném terénu sestřelené piloty vrtulníků. Až do rána budou muset plnit jednotlivé prvky hry, kterým předcházela nelehká příprava. Zúročí zde vše, co se dosud naučili.