Vzpomínka na hrdiny

Před dvaašedesáti lety vrcholil na území hlavního města Prahy národní boj za osvobození od fašistické nadvlády.

Hrdinové pražských barikád byli dlouho opomíjeni

Pražské povstání, které jako jediné ze všech vystoupeních se zbraní v ruce proti nenáviděnému nepříteli bylo úspěšně završeno, si na mnoha místech, a to nejen v hlavním městě České republiky, připomínali spolu s účastníky bojů i ti, kteří vědí, že odkaz pražských povstalců je stále živý.

V sobotu 5. května 2007 dopoledne se na Staroměstském náměstí v Praze uskutečnil vzpomínkový akt, kterého se zúčastnili předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka, místopředsedkyně poslanecké sněmovny Lucie Talmanová, náměstek ministryně obrany – ředitel Kanceláře ministerstva obrany Radek Šmerda, spolu se zástupcem náčelníka Generálního štábu AČR – ředitelem Společného operačního centra MO generálmajorem Josefem Prokšem a další hosté.

Mezi mnoha smutečními věnci byl i věnec prezidenta republiky. Poklonit se památce těch, kteří při pražském spontánním povstání položili své životy, se přišli i pamětníci těchto dnů.

U pomníku bojovníků Pražského povstání, kteří ve dnech 5 až 9. května 1945 neváhali vzít do ruky zbraň a bojovat za záchranu svého města, zazněla slova apelující na skutečnost, že odkaz těch, jež za svoji odvahu zaplatili vlastním životem, nesmí být nikdy zapomenut.

Europoslanec Jan Zahradil na adresu těch, jež bránili v májových dnech roku 1945 Prahu, řekl: „Padli za nás, za naši svobodu, za naši přítomnost. Čest jejich památce!“

Předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková uvedla, že do Pražského povstání bylo zapojeno téměř sto tisíc bojovníků. „Povražděny jich byly tisíce. Mezi nimi i děti a ženy. Historická role Pražského povstání se dosud zmítá v pohledech skupin historiků,“ zdůraznila předsedkyně ČSBS.

Ta také zmínila skutečnost, že první výzvy k povstání se šířily právě z tlampačů městského rozhlasu. Z pražské radnice také zaznělo dopoledne první volání o pomoc Praze, kterou chtěli nacisté srovnat se zemí.

 

„Voláme všechny občany, …!“

Z historicky vzácného a vlastenecky důležitého místa, kterým bezesporu je část Vinohradské třídy v Praze, kde stojí budova Českého rozhlasu, se přesně před 62 lety ve 12. 33 hodin ozvalo v několika jazycích volání o pomoc Praze.

Tím nejhezčím a svobodným jazykem, který lidé v té době zaslechli, byla čeština. Hrdinství pracovníků tehdejšího Československého rozhlasu, českých četníků, vládních vojáků i prostých občanů, kteří za rozhlas položili životy, si v sobotu 5. května 2007 ve 12.33 hodin připomněli účastníci pietního aktu.

Položit smuteční věnce před budovu rozhlasu a uctít památku 89 bojovníků, kteří zde v boji o rozhlas položili životy, přišli předseda Senátu Přemysl Sobotka, místopředsedkyně poslanecké sněmovny Lucie Talmanová, ministryně obrany Vlasta Parkanová a další představitelé.

Věnec prezidenta republiky položil u rozhlasu tajemník prezidenta republiky Ladislav Jakl spolu s ředitelem Vojenské kanceláře prezidenta republiky generálem Ivo Zbořilem.

Za vládu České republiky uctila památku obětí v bojích o rozhlas ministryně obrany Vlasta Parkanová a věnec Ministerstva obrany ČR zde položil náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Vlastimil Picek.

„Ti, kterým osud otiskl do úmrtního listu pečeť Vinohrad, sídla rozhlasu, nezemřeli zbytečně. Jejich odkaz rezonuje v srdcích Pražanů stejně pevně jaké tóny harfy ve znělce milované rozhlasové stanice,“ řakla v projevu ministryně Vlasta Parkanová.