Radar na vrchu Praha

Ve vojenském újezdu v Brdech se na druhém nejvyšším vrcholku v 862 metrech nad úrovní moře tyčí 56 metrů vysoká věž radaru.

„V České republice byly postaveny dva meteoradary, které slouží nejen hydrometeorologům,“ prozradil mi jeden z našich průvodců - vedoucí technického oddělení Českého hydrometeorologického ústavu Jindřich Nechvátal.

„,Jeden je tady v Brdech na vrchu Praha a druhý se nachází v Drahanské vrchovině na vrchu pojmenovaném Skalky,“ doplnil informaci radiotechnik Petr Havránek. Spolu s technickými odborníky nás radarem nedávno provedl i meteorolog Petr Frolík.

Výstavba meteoradaru v Brdech byla zahájena na jaře roku 1999 a pracovníci ostravské akciové společnosti Teplotechna ji předali do užívání už v listopadu téhož roku.

Od ledna roku 2000 už sloužil radar naplno svému účelu a jeho kulovitý radom, v němž se otáčí více než čtyřmetrová anténa, se stal jedním z orientačních bodů vyčnívajícím nad brdskými lesy.

Místo pro jeho stavbu bylo vybráno tak, aby mohl radar spolu se svým moravským bratrem pokrýt celé území naší republiky. Tyto meteorologické radary provenience USA slouží především k podávání nepřetržité informace o aktuálním počasí. Podle barevné škály pokrývající na obrazovce monitoru mapku republiky lze například odhadnout vývoj srážkové činnosti, její intenzitu i určit směr jejího postupu.

Paprsek, který radar umí vyslat, dosáhne sice až někam do kosmu, ale jeho účinnost pro měření se počítá vzhledem k zakřivení zemského povrchu na vzdálenost do 255 km. Zařízení, které mimo jiné pracuje zcela automaticky, tedy bez obsluhy vyžadující přítomnost člověka, umí každých deset minut kompletně prosondovat daný azimut a předat milión základních údajů za vteřinu.

Právě na tyto informace zpravidla čekají pracovníci řízení letového provozu, meteorologové na nejrůznějších místech, ale také v zimním období třeba jednotlivá ředitelství silnic a dálnic či hydrologové.

 

„Informace našich meteoradarů využívají samozřejmě i kolegové v zahraničí. Přispíváme k tvorbě nejen středoevropské, ale i celoevropské mapy aktuálního počasí,“ uvedl Jindřich Nechvátal. Dodal, že radar je vynikajícím doplňkem snímků z meteodružice, která mnohdy neprohlédne přes oblačnost.

Petr Havránek upozornil ještě na skutečnost, že radar je zabezpečen proti výpadku elektrické energie a sám v provozu spotřebuje pouze 2,5 kWh.