Četa dopravy vody
V podřízenosti uskupení Střed v silách KFOR pod českým velením jsou kromě vyčleněných jednotek jednotlivých národních kontingentů také společné mnohonárodní jednotky. Jednou z nich je i mnohonárodní dopravní rota.
V její struktuře je společně se švédskou a finskou zařazena také česká četa. „Mnohonárodní dopravní rota je umístěna na švédské základně Camp Victoria nedaleko Prištiny. Základna nese jméno nejstarší dcery švédského krále. Zatím co švédští a finští vojáci v jednotce odpovídají za hromadnou přepravu osob a materiálu, naším hlavním úkolem je zásobování pitnou vodou. Prakticky denně, za každého počasí, zásobujeme sedm základen KFOR,“ říká velitel čety dopravy vody poručík Josef Kristiňák.
Ve „vodní“ četě působí 15 českých vojáků. Ti mají k dispozici šest těžkých cisternových vozidel Tatra-815 CAV-7. Každá z nich má objem 7000 litrů. Celkem tedy dokáží vojáci vodní čety dopravit při jednom závozu až 42 000 litrů vody. Měsíčně přitom napříč Kosovem najíždějí v průměru osm tisíc kilometrů. Když je klidný měsíc, pak rozvážejí přibližně osm set kubíků vody.
Kromě odběrových míst, kam zajíždějí pravidelně, vojáci čety dopravy vody zabezpečují i nouzové zásobování pitnou vodou. „Zrovna před dvěma týdny došlo k havárii vodovodního řadu na jedné ze základen. Proto jsme tam každý den až do odstranění havárie dodávali okolo 100 000 litrů vody,“ pokračuje poručík Josef Kristiňák.
Rozpis jízd a služeb mají vojáci plánovány na dva týdny dopředu. Každé ráno je čeká porada k aktuálním úkolům. Po ní odcházejí k hale poblíž vjezdu do základny, kde parkují a také udržují vozidla. Odtud již vyrážejí na svoji každodenní „štaci“ k jednotlivým zásobovacím místům. Těch stálých mají včetně odloučených příhraničních a spojovacích stanovišť KFOR v náročném horském terénu celkem deset. Když se večer vracejí zpět na svou základnu, cisterny již mají doplněné. Den pro ně však končí až přípravou vozidel na další výjezd.
„Denně vyjíždíme krátce po osmé a pokud vše jde dobře, vracíme se okolo šesté odpoledne. Vodu odebíráme z vodárny poblíž města Gračanica. Při nedávné havárii vodovodního řadu na jsem denně najížděl přes sto kilometrů, včetně víkendu,“ říká řidič cisternové Tatry rotmistr Rudolf Sýkora. Pravidelnou zkouškou řidičských dovedností je podle něj už samotný průjezd centrem Gračanice. „V úzkých uličkách je neustále hodně lidí a velký provoz,“ dodává řidič těžké Tatry rotmistr Rudolf Sýkora.
Dalším stálým a velmi důležitým úkolem čety dopravy vody je podpora hasičských jednotek. „Jedno z vozidel udržujeme ve stálé hotovosti s pohotovostí k výjezdu do 10 minut. V případě požáru bychom zásobovali zasahující hasičské jednotky, především v nejvíce rizikových lokalitách. Jedná se o samotnou Prištinu, centrální sklady pohonných hmot, jediné místní mezinárodní letiště a také obě tepelné elektrárny v Obiliči. Ostatní cisterny by se k nám samozřejmě připojily v té nejkratší době,“ dodává poručík Josef Kristiňák.
