Zlaté ručičky
Příslušníci českého kontingentu mírových sil KFOR využívají v průběhu své mise na území Kosova na 170 kusů kolových a pásových vozidel. Vojáci s nimi přitom měsíčně v obtížných klimatických a terénních podmínkách najíždějí v průměru více než 140 tisíc kilometrů.
„Naprostá většina komunikací v našem prostoru odpovědnosti jsou nezpevněné a rozbité cesty. Vojáci vyjíždějí za každého počasí. Sníh nyní vystřídaly prach, kamení a bláto, hlavně v horském příhraničním terénu. To vše se samozřejmě projevuje i ve zvýšeném opotřebení všech vozidel. Měsíčně nyní provádíme okolo padesáti větších oprav a pravidelných prohlídek. Dále opravujeme dalších sto až sto padesát drobnějších závad,“ uvádí velitelka čety oprav techniky 8. kontingentu AČR v silách KFOR podporučice Jana Pernicová.
Ve vozovém parku převažují vojenské terénní Land Rovery, ale také vozidla UAZ, Praga V3S a nákladní Tatry v řadě modifikací, včetně speciálních nástaveb. Vozový park jednotky doplňují bojová vozidla pěchoty BVP-2 a své místo v operaci stále mají i kolové obrněné transportéry OT-64.
Podle podporučice Jany Pernicové je však na prvním místě společně s plněním operačních úkolů a dalších povinností všech vojáků kontingentu především bezpečnost provozu. Její nedílnou součástí je i odpovídající technický stav všech vozidel.
Údržba a opravy veškeré vojenské techniky českého kontingentu jsou kromě samotných řidičů především v rukách vojáků z čety oprav techniky. Ta je složena z pěti družstev. Každé z nich se specializuje na některou z potřebných oblastí. Kromě oprav a údržby vozidel se však příslušníci čety oprav věnují také odborné údržbě jednotlivých zařízení a provozů v zázemí obou českých základen, spojovací technice a provádějí i případné vyprošťování vozidel přímo v terénu.
Také vojáci z ostatních družstev čety mají každý den plné ruce práce. Bezproblémový chod jednotlivých technických zařízení základen je jejich zásluhou. V zimním období byli naplno vytíženi i příslušníci vyprošťovacího družstva. Ti mají mimo jiné k dispozici i speciální vyprošťovací tank na podvozku T-55. Pomáhali přitom nejenom vojákům KFOR, ale také místním obyvatelům. Během dlouhé zimy a v závějích sněhu mnohdy doslova kouzlili. K tomu jim pomáhaly typicky české schopnosti – „zlaté ručičky“ a umění improvizace.
„Všichni tvoříme dobrou partu, která společně táhne za jeden provaz. Když je potřeba, pracujeme i po celou noc. Včera jsem vyměňoval kardanové hřídele na Land Roveru až do půl třetí v noci. Slíbil jsem totiž, že dnes ráno bude auto opět v pořádku,“ usmívá se jeden z mechaniků podpraporčík Jan Havlíček.
I když vojáci čety oprav techniky mají stále napilno, v dílnách, skladech i v zázemí je cítit pohoda a humor. „Jsou to machři, na které je spolehnutí,“ chválí svoje vojáky velitelka čety podporučice Jana Pernicová.
