• 1872 Anglický fyzik J. C. Maxwell vytvořil teorii elektromagnetického pole, ve které předpověděl existenci elektromagnetického vlnění, šířícího se prostorem rychlostí světla.
• 1887 Německý fyzik H. Hertz začal provádět pokusy s jiskrovým výbojem, při nichž objevil elektromagnetické vlnění, předpovězené Maxwellovou teorií.
• 1895 Ruský fyzik A. S. Popov a italský vynálezce G. Marconi začali využívat elektromagnetické vlnění k přenosu signálu od vysílače k přijímači.
• 1896 Německý fyzik K. Braun zkonstruoval katodovou trubici, která se později stala základem televizních obrazovek a radarových monitorů.
• 1904 Německý fyzik Ch. Huelsmeyer prováděl pokusy s odrazem rádiových vln od lodí na Rýnu. Na svou aparaturu s názvem „Telemobiloskop“ – předchůdce radaru - získal německý patent č. 165546.
• 1920 Německý fyzik H. Barkhausen zkonstruoval elektronku, která umožnila sestrojení prvního generátoru mikrovln.
• 20. léta K navigaci letadel se začaly používat rádiové vysílače, tzv. radiomajáky.
• 1927 Německý fyzik H. Hollmann při pokusech s odrazem rádiových vln od lodí a letadel poprvé použil mikrovlny. Během 2. světové války se podílel na konstrukci německých radarů.
• 1935 Skotský elektrotechnik sir R. Watson-Watt zkonstruoval první prakticky použitelný přístroj pro rádiovou detekci letadel pomocí mikrovln. Stal se tak skutečným vynálezcem radaru. Originál jeho přístroje je exponátem londýnského Science Museum.
• konec 30. let Pokusy s radary se prováděly ve Velké Británii, Německu, USA, Sovětském svazu, Francii a Holandsku.
• 1939 Po vypuknutí 2. světové války byly na jižním a východním pobřeží Velké Británie instalovány radary. Jejich úkolem bylo varovat před nebezpečím německých náletů při Bitvě o Británii.
• 1940 Prakticky současně zkonstruovali H. Boot a J. Randall ve Velké Británii a H. Hollmann v Německu magnetron - speciální elektronku, která se brzy stala nejrozšířenějším zdrojem mikrovln pro radary.
• 1940 V USA byl zařazen do výzbroje první vojenský radar SRC-270. Během 2. světové války investovaly Spojené státy do vývoje radarové techniky 2,1 miliardy dolarů. Tato suma byla srovnatelná s náklady na vývoj atomové pumy.
• 1941 Radary se začaly v široké míře používat k navigaci lodí a letadel, k pátrání po nepřátelských lodích a letadlech, k řízení palby dělostřelectva, jako všestranné palubní radary stíhaček a bombardérů.
  Prohlédněte si fotografie několika radarů, používaných během druhé světové války (pro zvětšení klikněte):
• 1946 První experiment s odrazem radarových paprsků od povrchu Měsíce. Tímto pokusem bylo zahájeno zkoumání planet a jejich měsíců pomocí radarového mapování.
• 1961 Podařilo se zachytit radarový signál odražený od Venuše, která byla v té době vzdálená 40 miliónů km od Země. V roce 1963 se podařil stejný experiment s odrazem od Marsu, vzdáleného 100 miliónů km.
• 1969 Instalace našeho prvního meteorologického radaru (Český hydrometeorologický ústav).
• 2000 Celé naše území sledují dva meteorologické radary: na kopci Praha v Brdech (střední Čechy) a na vrcholu Skalky u Protivanova (střední Morava).

---

2. kapitola

Začátek článku

Obsah