Nejvyšší vojenská symbolika se poprvé představí při příležitosti 60. výročí ukončení 2. světové války dne 8. května 2005 na Vítkově

Dne 8. května 2005 na pražském Vítkově, při příležitosti 60. výročí ukončení 2. světové války, si budeme mít možnost připomenout slávu a historii české vojenské symboliky.

Armáda České republiky, vědoma si českých vlasteneckých tradic, poprvé představí na Vítkově nejvyšší vojenskou symboliku, která bude novou součástí pietních aktů.

Na základě společného návrhu prezidenta republiky a Armády České republiky bude dne 8. května 2005 využita při pietním aktu tato vojenská symbolika: historické prapory, cvik "na rámě zbraň", nástup čestné jednotky Armády České republiky rozšířené o jednotku Hradní stráže a vypálení 21 historických salv.

Historické prapory

Historické prapory našich jednotek z období 1. a 2. světové války a první republiky se začaly objevovat na veřejnosti při slavnostních příležitostech od roku 2004. Období počátku minulého stolení bylo vybráno záměrně. Je to doba nejdůležitějšího zápasu českého národa za svou identitu. Právě tehdy se projevovala nutnost a důležitost vlastní armády, bez které by samostatnost i bytí českého národa nebyly možné.

Předváděním historických praporů na veřejnosti chce Armáda České republiky připomínat nejslavnější okamžiky z tradic naší armády.

V Praze na Vítkově bude 8. května 2005 představeno osm významných historických praporů. První tři prapory znázorňují československé legie na bojištích první světové války: prapor pěšího pluku "Mistra Jana Husa" (zastupuje československé legie v Rusku), prapor pěšího pluku 21 (zastupuje československé legie ve Francii) a prapor pěšího pluku 39 "Výzvědného" (zastupuje československé legie v Itálii).

Další dva prapory připomínají domácí odboj za druhé světové války, kdy se z řad původní československé armády rekrutovalo nejvíce příslušníků odboje: prapor 4. hraničářského pluku a standarta pluku útočné vozby 3.

Další tři prapory zastupují jednotky, které bojovaly na frontách 2. světové války, jak východní tak i západní. Připomínají další zápas českého národa za přežití a hrdinské působení našich vojáků nasazených na bojištích 2. světové války: společný prapor 310., 312. a 313. stíhací perutě RAF československé armády ve Velké Británii, 1. československý samostatný prapor československé armády v Sovětském svazu, 11. československý samostatný prapor "Východní" československé armády na Středním východě.

Prapory jsou ze sbírek Vojenského historického ústavu AČR, který je spravuje již od roku 1919.

Cvik "na rámě zbraň"

Doposud se v Armádě České republiky prováděl cvik "na rameno zbraň", kdy se puška klade na levé rameno kvůli efektivnosti. Je to jeden z přežitých sovětských vzorů, který byl sám o sobě opět přejat z cviků armády pruské. Ostatní cviky příslušníků čestné a Hradní stráže vycházejí z tradičních cviků československé armády první republiky. I staronový cvik "na rámě zbraň", který symbolizuje úplný návrat k tradicím československé armády, v Armádě České republiky provádí jen čestná a Hradní stráž.

Nástup čestné jednotky Armády České republiky rozšířené o jednotku Hradní stráže

Doposud byla při slavnostních příležitostech přítomna pouze čestná stráž Armády České republiky v počtu 54 příslušníků. V novém, upraveném pietním aktu je čestná jednotka navýšena o 54 příslušníků Hradní stráže.

Vypálení 21 salv

Tradice vypalování salv vznikla v 18. století v Anglii, kdy při vplouvání zahraničních lodí do přístavů lodě vystřelily salvy ze všech bočních děl na důkaz, že připlouvají v míru. Poslední 21. rána znamenala ukončení této mírové zdravice. Mnoho států tuto tradici posléze převzalo k slavnostním účelům. Rovněž česká armáda navázala na tuto historickou tradici.

Autor: Iva Ruskovská, tisková a informační služba MO