Ministerstvo obrany
 

| Hlavní strana - army.cz |

Hudební slavnosti


Praha

Praha má také významnou a bohatou minulost vojenskou. Počátek stálé vojenské posádky lze klást do roku 1621. Nejprve ji tvořil Prager Garnisonsregiment, od roku 1796 47. pluk Františka Kinského spolu s 54. Callenbergovým plukem. V roce 1817 převzal verbovací okres Prahu s okolím pluk číslo 28, jemuž se přezdívalo "Pražské děti". Praha byla také sídlem vyšších velitelství. České generální velitelství například využívalo Lichtenštejnský palác (po roce 1918 sloužil až do roku 1938 Zemskému vojenskému velitelství). Na sklonku 30. let minulého století bylo dokončeno dlouho plánované soustředění centrálních úřadů vojenské správy v oblasti Dejvic, Bubenče a Pražského hradu. Do rozsáhlého komplexu budov na dnešním Vítězném náměstí byl umístěn Hlavní štáb československé branné moci (dnes sídlo Generálního štábu Armády České republiky). V areálu bývalé kadetní a později válečné školy (postavené v letech 1895 - 1900) sídlí od konce 60. let minulého století Ministerstvo obrany.

Posádková hudba Praha

Posádkové hudba Praha je vojenské hudební těleso - dechový orchestr, který zabezpečuje hudební doprovod, účinkuje při protokolárních, slavnostních, pietních, vzpomínkových i dalších oficiálních akcích, a to jak pro prezidenta republiky, Parlament České republiky, předsedu vlády České republiky, ministra obrany České republiky a náčelníka Generálního štábu Armády České republiky, tak i pro Ministerstvo zahraničních věcí.

Vedle této služební činnosti patří mezi priority Posádkové hudby Praha také koncertní činnost pro pražské i mimopražské publikum, včetně výchovných koncertů pro mládež. Zároveň má tu čest reprezentovat Armádu České republiky v zahraničí - například na festivalech dechových orchestrů a vojenských hudeb nebo jiných významných mezinárodních akcích.

Při svých vystoupeních pak často spolupracuje se známými umělci a osobnostmi hudebního života, populárními zpěváky i předními sólisty pražských divadel apod.

Vznik orchestru se datuje k přelomu let 1918 - 1919, kdy se v Praze začaly bezprostředně se vznikem Československa spontánně vytvářet vojenské hudby.

Postupným vývojem a následnými změnami vojenských hudeb se dnešní podoba Posádkové hudby Praha ustálila v roce 1963. Součástí Posádkového velitelství Praha se Posádková hudba Praha stala po reformě Armády České republiky v roce 2004.

V rámci velkého dechového orchestru Posádkové hudby Praha působí také malé soubory: dechový kvintet Nocturno, žesťový kvintet a Taneční orchestr, který účinkuje zejména při různých reprezentačních a společenských akcích.

Více informací na www stránkách Posádkové hudby Praha.


Hradčany oslavily hrdiny

Ještě kolem sedmé hodiny večer se nad chrámem svatého Víta hrozivě kupily černé mraky, ale během chvilky zmizely jako zázrakem a nad Hradčany se snesl sice trochu chladný, ale bezmračný májový den.

Veleúspěšné turné Koncertů pro hrdiny dospělo do svého závěru. V den celosvětových oslav konce druhé světové války v Evropě se tentokrát, ve spolupráci s Českou televizí v přímém přenosu naposledy rozezněly tóny skladeb hrané na počest hrdinů, kterým vděčíme za naši svobodu.

Na Hradčanském náměstí se už kolem sedmé hodiny začali shromažďovat diváci, aby zhlédli, spolu s válečnými veterány a významnými hosty, více než hodinové pásmo písniček, tanců a mluveného slova věnovaného všem, kteří se nejvíce zasloužili na osvobození naší vlasti od nacistických okupantů. Na dvou pódiích byla přesně v osm hodin večer zahájena opravdu důstojná oslava před šedesáti lety nabyté svobody.

Na tribuně postavené před arcibiskupským palácem usedli veteráni, ministr obrany České republiky Karel Kühnl, náměstek ministra obrany – ředitel Kanceláře Ministerstva obrany Pavel Mašek, starosta Městské části Praha 1 Vladimír Vihan, představitelé Armády České republiky, důstojníci, vojáci a další hosté. Vtipně postavené pódium poskytovalo nejen pohled na účinkující umělce, ale v průhledu nabízelo kouzelné obrazy na slavnostně osvětlenou Prahu. Obě jeviště byla propojena velkoplošnou obrazovkou, na které byly během celého večera promítány dobové fotografie a ukázky válečných týdeníků.

Hudební slavnost zahájil Ondřej Havelka se svými Melody Makers a pak už v rychlém sledu následovaly Sestry Havelkovy, Josef Vinklář, Tereza Mátlová, Vladimír Hron a další. Velký úspěch měl u nadšeného publika Filip Gondolán, který velmi emotivně zazpíval Ježkův Tmavomodrý svět. Nechyběla ani směs swingových písní populárních za druhé světové války, v podání Karla Černocha, Jitky Zelenkové a Pavla Vítka, excelentně doprovázená Big Bandem Ústřední hudby Armády České republiky, který řídil podplukovník Viliam Béreš. Publikum přivítalo rovněž vzpomínkové vyprávění držitelky dvou Českých lvů Jiřiny Bohdalové a válečného veterána Jiřího Wienera. Opravdovým zážitkem byla slavná píseň Kaťuša, kterou nádherným basem zazpíval člen Národního divadla Jurij Kruglov.

Celý večer úměrně a důstojně uváděla dvojice konferenciérů v dosud neviděné sestavě - herce Pavla Kříže a moderátora Jakuba Železného.

V krátkém, ale procítěném projevu pak připomněl ministr obrany České republiky Karel Kühnl všem zúčastněným, že nesmíme nikdy zapomenout na to, co pro nás tisíce známých i bezejmenných hrdinů udělalo, a že nesmíme nikdy dopustit, aby se něco podobného mohlo opakovat.

A když v závěru zazněla česká a slovenská hymna v podání Jiřího Korna a jeho 4 Tetu, dojatí diváci nejen stáli v pozoru, ale též spontánně zpívali.

Členové Vojenského uměleckého souboru Ondráš se po svém mohutném, potleskem odměněném vystoupení, vmísili mezi diváky a věnovali mnohým z nich památku na tento večer v podobě vojenských triček a klobouků.

A tak se při verších jedné z nejznámější protiválečné písně Řekni, kde ty kytky jsou, zazpívané Marií Rottrovou, rozcházeli spokojení diváci do svých domovů a mnozí z nich si uvědomovali, že tento večer byl velkolepou poctou těm, kteří mají největší zásluhu na tom, že žijeme v míru a svobodě.

 


 

Bližší informace k sérii koncertů pořádaných ve vybraných posádkových městech naleznete na www.army.cz v sekci Hudební slavnosti


Autor: Mira Třebická, tisková a informační služba MO