Výsluhové náležitosti a přídavek na bydlení vojáků z povolání

Dnes, tj. 27.1.2005 se na Ministerstvu obrany při příležitosti vyhodnocení splnění úkolů resortu MO za rok 2004 uskutečnilo press foyer ministra obrany Karla Kühnla a náčelníka Generálního štábu Armády České republiky generálporučíka Pavla Štefky.

Ministr obrany Karel Kühnl se mimo jiné vyjádřil pro tisk k problematice případných změn výsluhových náležitostí a příspěvku na bydlení pro vojáky z povolání. V současné době je systém výsluhových náležitostí a přídavku na bydlení řešen takto:

Výsluhovými náležitostmi podle zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, jsou výsluhový příspěvek, odbytné, odchodné a úmrtné. V případě, že vojákovi zanikne služební poměr z důvodů, jež zakládají nárok na přiznání těchto dávek, odvíjí se jejich výše v závislosti na délce služby vojáka z povolání.

Na výsluhový příspěvek vzniká nárok po 15 letech služby vojáka z povolání v základní výši 5 % průměrného měsíčního hrubého platu (PMHP). S dalšími odslouženými léty se výše příspěvku zvyšuje, až za 20 let služby vojáka z povolání dosáhne 36 % PMHP.

Současně po 15 letech služby vojáka z povolání vzniká nárok na odchodné, které je jednorázovou dávkou. Základní výše je čtyřnásobek PMHP, maximální výše je šestinásobek PMHP při 20 letech služby.

Voják, který nesplnil podmínky nároku na výsluhový příspěvek a odchodné, má po dvou odsloužených letech při skončení služebního poměru nárok na odbytné jako jednorázovou dávku. Základní výše této dávky je dvojnásobek PMHP.

Maximální výše výsluhového příspěvku upravená zákonem č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, může dosáhnout až 55 % PMHP. Pracoval-li voják jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti anebo v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek, je horní hranice 60 % PMHP.

Výsluhové náležitosti jsou upraveny v zákoně o vojácích z povolání č. 221/1999 Sb. Zabezpečují vojákům určité sociální jistoty za dobu vojenské služby, jež je spojena s řadou omezení a povinností, které v civilním sektoru neexistují, a to s přihlédnutím k psychické a fyzické náročnosti vojenského zaměstnání, potenciálnímu ohrožení života v přípravě na bojovou činnost, konání služby v různých místech podle potřeb ozbrojených sil a státu jako takového bez ohledu na rodinný život a ztrátu civilní profese.

Dávka

Nárok (zákon č. 221/1999 Sb.)

Výsluhový příspěvek:

  • nárok vzniká po 15 letech služby
  • základní výše je 5% průměrného měsíčního hrubého platu (PMHP), zvyšování podle § 132
  • maximální výše je 55 %, resp. 60 % PMHP (piloti a zvl.povaha…)
  • za 20 let služby náleží VZP ve výši 36 % PMHP
  • náleží v plné výši do věku o 2 roky vyššího než je nárok na starobní důchod, poté se vyplácí doživotně ve výši rozdílu mezi důchodem a výsluhovým příspěvkem

Odchodné:

  • nárok vzniká po 15 letech služby, v případě, že voják místo výsl. příspěvku zvolil výplatu odbytného, tak nenáleží
  • základní výše je čtyřnásobek PMHP
  • maximální výše je šestinásobek PMHP při 20 letech služby

Odbytné:

  • nárok vzniká po 2 letech služby
  • základní výše je dvojnásobek PMHP, za třetí a každý další rok se zvyšuje o jeden plat, za za jedenáctý a každý další o jednu polovinu platu
  • voják, který splnil podmínky nároku na výsl. příspěvek, si může místo výsl. příspěvku zvolit výplatu odbytného
  • maximální výše je osmnáctinásobek PMHP při 26 letech služby

V souladu s Koncepcí výstavby profesionální armády ČR a mobilizace ozbrojených sil ČR, kterou schválila vláda ČR, byla změnou zákona o vojácích z povolání zrušena povinnost státu zabezpečit vojákovi z povolání byt. Namísto toho byl zaveden institut měsíčního přídavku na bydlení. Ve smyslu ustanovení § 61 odst. 4 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, má nárok na měsíční přídavek na bydlení každý voják, který nebydlí ve služebním bytě v obci výkonu služby nebo v obci, ze které je možné denně dojíždět do místa pravidelného výkonu služby. V současné době platí nařízení vlády č. 481/2003 Sb., kterým byl stanoven koeficient 1,44 násobku minimální mzdy pro Prahu a spodní hranice 1,4 minimálni mzdy pro všechny ostatní obce v ČR.