Vyhodnocení výcvikového roku 2004

Ve čtvrtek 27. ledna 2005 se uskutečnilo na Ministerstvu obrany v Praze vyhodnocení splnění úkolů resortu za rok 2004.

Vyhodnocení se zúčastnili ministr obrany Karel Kühnl, náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Pavel Štefka, ministrovi náměstci a další představitelé resortu. Přítomni byli také náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky generálmajor Vlastimil Picek, ředitel Sekce předsedy vlády Miroslav Kostelka a ředitel odboru obrany a bezpečnosti Úřadu vlády Jindřich Lesný.
 
Zahraniční mise, plnění závazků

V roce 2004 Česká republika vstoupila do Evropské unie a oslavila páté výročí vstupu do NATO. Členstvím v Severoatlantické alianci posílila země svou mezinárodní prestiž. Ministr Kühnl i generál Štefka poděkovali příslušníkům armády za výborné plnění úkolů v zahraničních misích v Afghánistánu, Iráku, v Kosovu, v Bosně  a Hercegovině, či Řecku při ochraně olympijských her. Celkem se česká armáda zapojila do sedmi zahraničních operací. „Od roku 1992 se v zahraničních misích vystřídalo na 20 000 vojáků. Letos do nich vyšleme zhruba 900 vojáků, náklady by se měly pohybovat kolem 1,4 mld. Kč, tedy asi 2,5 % rozpočtu Ministerstva obrany,“ doplnil informaci ministr obrany.

Karel Kühnl vyjádřil spokojenost s plněním závazků přijatých na summitu NATO v Praze v roce 2002. Dodal, že kvůli neúspěšným jednáním s Ruskem o deblokaci dluhu vůči ČR formou letounů An-70 nebude splněn závazek vytvoření vlastní strategické vzdušné přepravy. „Proto jsme změnili tuto deblokaci směrem do modernizace vrtulníkového letectva“, řekl ministr.

Hodnocení probíhající reformy

Zmíněna byla rovněž probíhající reforma Armády České republiky. „Armáda završila první etapu reformy a tou je úplná profesionalizace ozbrojených sil. Nyní vstupujeme do etapy druhé, tedy dosažení počátečních operačních schopností do roku 2006,“ řekl generál Štefka. To bude znamenat dosažení plných operačních schopností určených útvarů, na jejichž základě bude možné nasadit v případě nutnosti pro potřeby vlastní obrany nebo ve prospěch Aliance úkolové seskupení v počtu do 3 000 osob.

Mezi nejviditelnější projevy reformy patří uzavírání posádek a změny v jejich dislokaci. „Celkově bylo v resortu obrany do konce roku 2004 zrušeno jedenáct vojenských posádek a zrušena dvě dislokační místa,“ uvedl Štefka. Úspěšně probíhá i převod vojenských objektů na samosprávní celky formou darovací smlouvy. „Jen v loňském roce bylo převedeno 102 vojenských objektů za téměř 5 miliard korun,“ dodal Kühnl. 

Investiční a vyzbrojovací projekty

Hodnocení roku se týkalo také modernizačních a investičních projektů. Za priority ministr považuje investice do základen pozemního vojska a vzdušných sil - Olomouc, Opava, Pardubice, Bechyně, Jince, letecké základny v Náměšti nebo Čáslavi a další.

Pokud jde o vyzbrojovací projekty, byl rok 2004 především ve znamení kontraktu na pořízení letounů Jas–39 Gripen - první budou předány v dubnu tohoto roku. Další projekty se budou týkat přezbrojení pozemních sil obrněnými kolovými transportéry, modernizace tanku T-72, dokončení zakázky na pořízení systému L-159, zavedení nových nákladních a terénních vozidel, či modernizace vrtulníkového letectva. „Toto jsou hlavní projekty, na kterých je závislé postupné dosahování počátečních a zejména pak cílových operačních schopností armády,“ uzavřel kapitolu ministr.

Legislativní změny v letošním roce

Letos by podle Karla Kühnla měla být zpracována novela branného zákona, dále zákona o ozbrojených silách a vojácích z povolání. V této souvislosti se ministr dotkl tématu výsluhových příspěvků a přídavků na bydlení vojáků z povolání. „Celkové náklady nekontrolovaně rostou, my do toho musíme vnést pořádek. Neznamená to však žádné odebrání, ani snižování, ani ubírání,“ ubezpečil vojáky. „Vláda by měla o přídavku na bydlení rozhodovat svým nařízením,“ narazil ministr na fakt, že příspěvek na bydlení je dnes vázán na minimální mzdu.

Pokud jde o výsluhy, vidí Kühnl problém v jejich nesouladu s výpočtem důchodů. Zatímco důchody se vypočítávají z průměrného příjmu za větší množství let, výsluhy pouze z průměrného měsíčního příjmu v posledním roce. „Toto období by se mělo rozšířit o počet let – na pět nebo na deset,“ navrhuje ministr. Pavel Štefka k tomu dodal, že je důležité, aby se finanční náležitosti vyjasnily, jinak by zřejmě někteří vojáci mohli začít uvažovat o odchodu z armády. „Pokud by například piloti či lékaři neprodlužovali závazky, tak bychom měli velké problémy, protože jejich vyškolení trvá šest let i více,“ řekl generál.

Důvěra v armádu roste

Závěrem byla zmíněna spolupráce resortu s veřejností: „V této oblasti se nám podařilo dosáhnout toho, že důvěra v Armádu České republiky se dlouhodobě pohybuje nad 50 %, zvyšuje se i prestiž vojáka z povolání,“ uvedl generál Štefka. Veřejnost si podle něj uvědomuje rizika, která tito vojáci podstupují. „Přesto je povolání vojáka z povolání považováno třemi čtvrtinami veřejnosti za perspektivní,“ uzavřel náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Pavel Štefka.