| |
-------------------------------------- APLIKACE RADARŮ --------------------------------------
Armádní radary
Radarová technika se začala intenzivně rozvíjet v době hrozícího válečného konfliktu koncem 30. let minulého století. V období druhé světové války se staly radary běžnou součástí protivzdušné obrany a hrály stále důležitější roli i v leteckých a námořních bojích. V moderní armádě se uplatní radiolokátory nejrůznějších typů v mnoha oblastech. Řada aplikací se shoduje i s civilním použitím. K hlavním oblastem patří zejména:
- Vyhledávání nepřátelských letadel, lodí i pozemních cílů.
- Včasná výstraha před nebezpečím vzdušného napadení.
- Detekce a určování polohy letadel a lodí pro řízení jejich provozu.
- Přehledové a přibližovací radary pro navigaci letadel, lodí a pozemních vozidel.
- Měření letové výšky nad terénem (radarový výškoměr).
- Řízení palby - dělostřelecvo, zbraňové systémy.
- Navádění raketových řízených střel.
- Mapování a měření vzdáleností na zemském povrchu.
- Zabezpečení lodní a letecké dopravy palubními radiolokátory.
- Meteorologická měření, předpověď počasí.
- Radarové stanice systémů obrany před balistickými řízenými střelami.
I z tohoto neúplného přehledu je vidět, že armádní radiolokátory hrají opravdu důležitou roli. Jako konkrétní ukázky radiolokátorů, sloužících naší armádě, jsme vybrali následující typy:
- Mobilní radiolokátor jednotek pozemní protivzdušné obrany P-19.
- Přehledové radiolokátory RL-4 a RL-5
- Mobilní dělostřelecký radar ARTHUR.
- Páteřní radar NATO.
A připojili jsme i radar ze systému protiraketové obrany, který v ČR ještě nemáme, ale o kterém se uvažuje v souvislosti s rozšířením protiraketové obrany do ČR a Polska.
- Radiolokátor EBR (European Based Radar) systému protiraketové obrany.
Prohlédněte si fotografie několika radarů, používaných v současné době naší armádou (pro zvětšení klikněte):
Prohlédněte si fotografie radarové stanice systému protiraketové obrany, která je dosud umístěna na Kwajaleinu na Marshallových ostrovech v Tichém oceánu a která by mohla být v budoucnu umístěna v ČR ve vojenském újezdu v Brdech (pro zvětšení klikněte):
Radiolokátor P-19
Tento přehledový radar je určen k radiolokačnímu průzkumu vzdušného prostoru republiky. Zjišťuje polohu a vzdálenost vzdušných cílů a pomocí dotazovače je schopen rozpoznat také jejich příslušnost. Radiolokátor prošel důkladnou modernizací, při které bylo původní analogové zpracování signálů převedeno na zpracování digitální. Po této modernizaci splňuje radar současné požadavky na identifikaci vzdušných cílů.
Přehledové radiolokátory RL-4 a RL-5
Tyto radiolokátory jsou určeny k zabezpečení letového provozu na letištích, k průzkumu vzdušných cílů a k zabezpečení aktivních prostředků protivzdušné obrany. Zachycují vzdušné cíle a identifikují jejich souřadnice (azimut a šikmou dálku). Slouží ke sledování cílů nad terénem (se silnými odrazy od pozemních předmětů), za nepříznivých povětrnostních podmínek (mraky, sněžení, déšť) i při úmyslném rušení.
Dělostřelecký radiolokátor ARTHUR
Moderní dopplerovský radar, určený k vyhledávání palebných stanovišť protivníka a řízení palby vlastního dělostřelectva. Pracuje na 24 frekvencích v rozsahu 5,4 – 5,9 GHz s pulzním vysílacím výkonem až 25 kW. Radar zachytí vystřelený dělostřelecký granát, zpracuje získané údaje a z nich určí bod dopadu granátu i přesnou polohu střílejícího děla. Radar je schopen současně sledovat pohyb až osmi vystřelených granátů. Díky rychlému zpracování údajů může takto vyhodnotit až 100 cílů za minutu.
Páteřní radar NATO
Jedním z úkolů ozbrojených sil zemí NATO je ochrana společného vzdušného prostoru, která se neobejde bez kvalitní sítě radiolokátorů. V naší republice byly nedávno vybudovány dva tzv. páteřní radary, začleněné do Integrovaného systému protivzdušné ochrany NATO. Jeden stojí u obce Nepolisy nedaleko Chlumce nad Cidlinou, druhý poblíž jihomoravské obce Sokolnice. Tyto radary mají střední vyzářený výkon 2,5 kW, dosah až 500 km a slouží k nepřetržitému radiolokačnímu průzkumu a navádění bojových letounů. Mohou být využity i pro potřeby civilního letectví.
Radarová stanice EBR
V rámci systému protiraketové obrany má radarová stanice EBR za úkol sledovat dráhu letící balistické střely a dráhy z ní již oddělených částí. To znamená odlišit bojovou hlavici střely od klamných cílů, a velmi přesně určovat souřadnice tohoto cíle.
Na základě informací z radarové stanice EBR dochází v rámci systému protiraketové obrany k nasměrování letu protiraketové řízené střely – tzv. interceptoru (hovorově "antirakety"), do prostoru předpokládaného zničení balistické střely nebo její bojové hlavice. Tím ale činnost radarové stanice EBR nekončí. Radar má také sledovat a následně vyhodnocovat, zda protiraketová řízená střela svým nevýbušným zásahovým prostředkem bojovou hlavici svým nárazem, kinetickou energii také zničila.
Vzhledem ke škále zmíněných úkolů musí mít radarová stanice EBR dostatečný dosah (okolo 2000 km). Od předchozích radarů se odlišuje i tím, že se neotáčí, ale pracuje jen ve vymezeném sektoru. V tomto sektoru se radar soustřeďuje navíc pouze na směr předpokládaného prostoru zjištění balistické řízené střely. Na tento směr se zaměří a začne jej prohledávat extremně úzkým paprskem (0,18°) až na základě informací z družic a jiných radiolokátorů, např. předsunutých radiolokátorů nebo radiolokátorů včasné výstrahy.
S ohledem na své specifické poslání rovněž není potřeba, aby radar pracoval nepřetržitě. Je zapnut, neboli aktivován, pouze v případě skutečného odpálení balistické řízené střely. Hlavní každodenní činností radaru stanice EBR je jeho pravidelná údržba a kontrola, které se říká kalibrace.
|
|
